Asi 7 kilometrů jihovýchodně od města Čáslavi leží obec Žleby, jejíž dominantu vytváří novogotický zámek postavený na ostrohu nad říčkou Doubravou a potokem Hostačovkou.

Městečko Zruč nad Sázavou (okres Kutná Hora) rozhodně dosud nepatří k nejvyhledávanějším turistickým cílům u nás. Díky téměř legendárnímu „Posázavskému pacifiku“ (železniční trať v jízdním řádu označená číslem 212) je znají nejspíš trochu víc jen trampové, v oblibě toto místo možná mají i vodáci zdolávající řeku Sázavu – mohutné stěny zdejšího zámku jsou totiž od trati i řeky zcela nepřehlédnutelné. Pokud jste ještě na tomto místě nikdy nebyli, tak určitě neváhejte a návštěvu neodkládejte, opravdu to tady stojí za to. Od dálnice D1 je to sem jen co by kamenem dohodil (a zbytek v pohodě došel).

Žďár nad Sázavou je jistě pro většinu našich čtenářů spojen s unikátním barokním poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, jehož stavitelem byl v letech 1719–22 významný architekt Jan Blažej Santini-Aichl (1677–1723). Tato věhlasná památka byla zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Zámek Lešná, nacházející se 5 km severovýchodně od Zlína, byl postaven v letech 1887–93. Nechal jej vystavět hrabě František Seilern. Projekt zámku zpracoval vídeňský architekt Johann Mick, jehož návrh upravil Viktor Siedek, který po jeho smrti v roce 1890 převzal stavební práce. Johann Mick je také autorem první parkové úpravy okolí zámku z února 1890. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl lešenský areál se zámkem, přilehlými budovami, parkem a oborou dotvořen do podoby jedinečného architektonického a přírodního celku. Nejdůležitější období rozvoje tohoto celku je spojeno s hrabětem Josefem Karlem Seilernem (1883–1939), ornitologem a cestovatelem, který vybudoval přírodovědné muzeum a v okolí zámku zřídil soukromou zoologickou zahradu. Rozvoj zámeckého areálu zastavila smrt hraběte, válka a konec přineslo zestátnění majetku Seilernů v roce 1945. V roce 1948 byla otevřena pro veřejnost zoologická zahrada nesoucí jméno ZOO Zlín.

Mít botanickou zahradu bylo velkým snem plzeňských obyvatel už od počátku 19. století. Již v této době bylo několik pokusů o založení botanické zahrady, ale do dnešní doby se nedochovalo téměř nic.

První turisté se do horských oblastí Alp vypravili v 19. století. Hledali zde nejen rekreaci, ale i nové zážitky, kterých se jim v městech nedostávalo. Vidět hory a jejich přírodu se stalo módním prvkem. Na horách se objevovalo stále více horských chat, pod kopci vznikala lázeňská střediska s hotely, restauracemi a jinými kratochvilnými vynálezy.

Botanická zahrada Arménské akademie věd se nachází v severovýchodní části Jerevanu a rozkládá se na ploše 80 hektarů. Založena byla v roce 1935 a v roce 1939 byl postaven první skleník na ploše 25 m2.

Podoba Královské botanické zahrady v australském Cranbourne je téměř nadpozemská. Jedná se o druhou zahradu Královských botanických zahrad Melbourne a nachází se 45 km jihovýchodně od tohoto hlavního města státu Victoria. Její rozloha činí 363 hektarů.

Královské botanické zahrady v australském městě Melbourne (stát Victoria) byly založeny v roce 1846. První z nich, kterou vám právě představujeme, se nachází na jižním břehu řeky Yarra a má rozlohu 38 hektarů.

Arboretum Kalmthout se nachází ve stejnojmenné obci na severu Belgie.

Bokrijk je významné kulturní a rekreační území v průmyslové krajině belgického Limburska. Leží nedaleko města Genk. Přírodní areál převážně druhotných lesů a vodních ploch zaujímá 5,5 km2.

Belgický Tervuren byl považován za starověkou Furu, tedy místo, kde v roce 727 zemřel svatý Hubert. Ve 13. století zde bylo opevněné sídlo Henryho I., vévody Brabantského. Zdejší kamenný hrad byl zničen v roce 1782 za Josefa II.

Borisova Gradina (Борисова градина) je nejstarší a nejznámější sofijský park. Byl založen už v roce 1884 a je pojmenován po bulharském carovi Borisovi III.

Jedním ze symbolů Varny je Primorski Park (Морска градина, Sea Garden, mořský park, mořské zahrady), největší krajinářský park na Balkáně. Nachází se v délce 8 km podél mořského pobřeží a jeho rozloha přesahuje 26 000 m2. Park získal základní podobu za působení českého zahradního architekta Antonína Jana Nováka. Primorski park je bulharskou národní památkou krajinářské architektury.

V historickém centru chorvatského města Šibenik, přibližně na polovině cesty od katedrály sv. Jakuba k pevnosti sv. Michala, se nachází kostel sv.Vavřince (sv. Lovre), severně od tohoto kostela leží obnovená klášterní zahrada.