První turisté se do horských oblastí Alp vypravili v 19. století. Hledali zde nejen rekreaci, ale i nové zážitky, kterých se jim v městech nedostávalo. Vidět hory a jejich přírodu se stalo módním prvkem. Na horách se objevovalo stále více horských chat, pod kopci vznikala lázeňská střediska s hotely, restauracemi a jinými kratochvilnými vynálezy.

Květena Nového Zélandu je dosti bohatá a rozhodně velmi zajímavá. Geografická izolovanost této oblasti od zbytku světa je příčinou zdejšího vysokého stupně endemismu. Uvádí se, že na Novém Zélandu se vyskytuje 2357 taxonů původních cévnatých rostlin, přičemž endemických je až 80 procent z nich.

První botanická zahrada v Pekingu byla založena v roce 1925 nedaleko ZOO. Na současné místo se přestěhovala v roce 1956, kde vznikla obří zahrada na ploše přesahující 500 hektarů. Zahrada však byla později rozdělena ve dvě – menší zahradu akademie věd a větší zahradu městskou.

Botanická zahrada university v Innsbrucku leží v nadmořské výšce kolem 600 m, vlastně na úpatí severních vápencových Alp. Údolí Innu, zvláště Innsbruck a jeho okolí, patří k vnitroalpinským suchým údolím. Průměrné roční srážky jsou zde asi 860 mm, ale jsou vysušovány teplým výsušným jižním větrem (Föhn).

Botanická zahrada Univerzity ve Vídni se nachází poblíž Belvederu a má výrazně protáhlý tvar ve směru jih – sever. Vstup do zahrady je možný vchodem u Horního Belvederu, dále z rohu ulic Mechel a Praetorius, kde se nacházejí skleníky a budovy, a dále brankou z ulice Jacquin.

Chrám Nebes (Tiantan, Temple of Heaven) byl postaven v Pekingu v roce 1420. Ve dnech slunovratu sem přicházel čínský císař, aby se poklonil nebi, modlil se za déšť a dobrou úrodu, přinesl oběť předkům a bohům slunce, měsíce, hvězd, mračen, větru a deště.

Když se v mezinárodní databázi botanických zahrad (Botanic Gardens Conservation International) pokusíte vyhledat botanické zahrady v Sýrii, dostanete jednoznačnou odpověď: No botanic gardens found. Jenže!

V roce 1811 saský král Bedřich August I. pověřil Heinricha Cottu (1763–1844), aby založil saské zemské arboretum. Zahrada patřila k současně založené lesnické škole, ze které v roce 1816 vznikla Královská saská lesnická akademie. Dnes patří Technické universitě Drážďany. Po mnoha úpravách (1815, 1817, 1831, 1900, 1951, naposledy 1998) má arboretum rozlohu 33,4 ha a asi 16 km cest, především na svazích Kienbergu.

Historie města Ninfa (asi 60 km jihovýchodně od Říma) sahá do období Římské říše, ve 12. století byla Ninfa opevněným sídlem s hradem, katedrálou a řadou zděných domů patřících rodu Caetani. Za renesance ale byla opuštěna pro výskyt malárie, zpustla a řada budov se zřítila.

Holandské městečko Boskoop leží východně od Leidenu. Je to místo se snad největší koncentrací zahradních školek specializovaných na dřeviny a trvalky. Pěstovaný sortiment je velice různorodý, v několika školkách se s ním můžeme seznámit na výstavních plochách.

Botanická zahrada v nizozemském městě Leidenu je úzce svázaná s místní universitou. Ta byla založena již roku 1575 a je nejstarší v protestantské části země. Universitu nechal založit Vilém Oranžský jako odměnu za to, že město vydrželo roční obléhání španělskými vojsky. Měšťané tehdy dostali za odměnu na výběr ze dvou možností – buď osvobození od daní, anebo založení university.

Největší botanickou zahradu Nizozemska najdete ve městě Haren, které je vlastně předměstím severonizozemského Groningenu (pozor, i v Německu – asi 100 km od nizozemského Harenu – leží město stejného jména). Park založil lékárník Henricus Munting v roce 1626, z původní zahrady se však nic nezachovalo, nejstarší introdukované dřeviny jsou mladší než 100 let. Zahrada se dnes rozkládá na ploše 21 hektarů.

Botanickou zahradu Viera y Clavijo najdeme na ostrově Gran Canaria, ve městě Tafira, které se nachází jen nedaleko od hlavního města Kanárských ostrovů Las Palmas de Gran Canaria. Nese jméno po José Viera y Clavijovi (1731–1813), španělském přírodovědci a botanikovi, který se zasloužil o vědecké poznání Kanárských ostrovů.

V Mexiku najdeme asi čtyři desítky botanických zahrad. Patří k nim také Jardin Botanico Francisco Javier Clavijero, která se nachází ve městě Xalapa ve státě Veracruz, přesněji 122 km západně od přístavu Veracruz a 302 km východně od hlavního města Mexico City.

Zahrada Jardín Botánico Lankester se nachází 26 km od hlavního města středoamerické Kostariky San José a 4 km od města Cartago. Byla oficiálně otevřena v roce 1973 a jejím posláním je především studium a ochrana epifytické tropické flóry. Je řízena jako výzkumné pracoviště Kostarickou univerzitou.