Tímto článkem zahajujeme na našem webu seriál, ve kterém budeme přinášet informace o výskytu rostlin na fotbalových hřištích. Zajímat nás bude samozřejmě vše, především se však pokusíme najít druhy vzácnější, tedy i ohrožené a chráněné. Zdálo by se, že travnatá plocha pražské Sparty či Slávie, stejně jako ostravského Baníku nebo drnovického FC, nemůže z botanického hlediska nic mimořádného nabídnout. Těžko odhadovat, uvidíme. Už teď však tušíme, že můžeme najít mnoho zajímavého na hřištích v menších městech a na vesnicích. A abychom vám to hned dokázali, vybereme na začátek ten nejtěžší botanický kalibr. Zavedeme vás na fotbalové hřiště do jihomoravské vesničky Dobré Pole.

Chodíte po mostech často? Život bez mostů by byl určitě existencí příliš jednobřehou, tuze fádním touláním se jen po jediné straně řeky. Tento malý kousek vesmíru, jehož smyslem zdánlivě není nic jiného než cesta, kterou vás vede za lidmi na druhé straně, skrývá v sobě samotném často mnohem větší kouzlo, než by se na první pohled mohlo zdát. Zkusme ho spolu najít – projděme se po mostě u nás snad nejznámějším a podívejme se na něj trochu jinak.

Troufám si tvrdit, že kdo nemá rád mosty, nemá rád ani lidi. Most nikdy nemůže být dílem škarohlída, morouse, natož pak závistníka, či pomlouvače. Jen běžte – volá celým svým dílem tvůrce mostu – jen si zkuste, jak skvěle chutná chleba na druhé straně řeky! Tak utíkejte na druhý břeh a podívejte se, jak jsou lidé všude úplně nádherně stejní! Žádná silnice nebo cesta, natož pěšina nebo stezka, se mostu v této výzvě nevyrovná. Při našem internetovém putování za květenou mostů jsme už dříve zavítali na most u nás bezpochyby nejznámější – tedy na pražský Karlův most. Jistě nebude na škodu se teď podívat i na náš most nejstarší.

Kdo by neznal alespoň pár symbolických významů, které byly přiřčeny rostlinám. Tulipán značí nadutost, narcis zase samolibost, růže je nejniternějším vyznáním lásky, lilie pak symbolem mravní čistoty. Proč ale zůstávat jen u takto notoricky známých symbolů květomluvy? Zalistujme proto společně stránkami české klasické poezie, nahlédněme, co si o rostlinách mysleli alespoň někteří čeští básníci. A aby to nebylo tak jednoduché, zvolme si téma snad i nejtemnější a nejkontroverznější, které se na první pohled jakoby vymyká kráse a nejvlastnější libé povaze rostlin. Podívejme se na rostliny a jejich schopnost být básnickým symbolem smrti.

Když před Vánocemi v kostelích vystaví betlémy, zasvítí oči nejen dětem. Kdo by nemiloval tyto krásné stavby, jejich tichou radost a neokázalý lesk. Zkusme se však tentokrát podívat na české betlémy jinak. Zaměřme se na rostliny, které se v nich objevují, prohlédněme si betlémy po stránce botanické.

Motto:
… Vemte sobě své haleny a krpce,
by nás žádný nepohaňál, tak sa oblečte!
Nedbajte nic na psotu,
on miluje prostotu,
připravte jen srdce čisté – máte istotu!

Súce tedy přistrojeni, počujte,
jak vám povím, před tým Pánem tak sa chovajte:
klobúk z hlavy hneď dolů
posmykajte pospolu,
a nestojte a nebuďte jako pár volů! … ( – z moravské pastorely)

Občas si kupuji poštovní známky ve větším množství. Činím tak ale pouze tehdy, objevím-li zajímavé motivy – to abych nemusel v případě nutnosti použít známky, které jsou zrovna na pultě nebo si nechat jen natisknout červenou „známku“. Řekněte sami: je rozdíl dostat dopis s miniaturní kopií uměleckého díla nebo s inkoustovým potiskem? Jistě se dá souhlasit, že pohlednice opatřená známkou je originálnější, než pouhé rozpuštěné razítko.

Jak je na tom česká filatelie v botanických souvislostech v posledních letech? Na to se vám v návaznosti na předchozí díl pokusíme odpovědět přehledem vydaných známek v roce 2007, 2008 a 2009. V tomto období Česká pošta navázala několika nomináliemi na rozsáhlou sérii Krása květů a vydala také další soutisky s tématem Ochrany přírody, jeden je tentokrát téměř orchidejový.

V tomto seriálu bychom se chtěli alespoň částečně dotknout jistě velmi zajímavého tématu, kterým je vztah rostlin a hmyzu. Řada rostlin by bez opylovačů existovat nemohla, mnozí zástupci světa hmyzu jsou zase naprosto vázáni na rostliny.
V prvním díle našeho seriálu se podívejme na vazby brouků čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae) k rostlinám. Tato ekologická vazba je velmi pevná, existence všech druhů tesaříků je na rostlinách přímo závislá, neboť jejich larvy se vyvíjejí v jejich kořenech, stoncích, kmenech, větvích, a to jak živých tak již odumřelých rostlin.

V prvním díle jsme se ve zkratce seznámili se skupinou tesaříkovitých, kteří se vyvíjejí v našich bylinách. V druhém díle tohoto seriálu postoupíme o kousek dále a zaměříme se na druhy tesaříků, které jsou svým vývojem vázány na středoevropské keře.

Zvyk výrazněji si zdobit na konci roku svůj příbytek rostlinami je prastarý. Vztah našich předků k rostlinstvu byl vůbec mnohem intenzivnější než náš dnešní. I když současná medicína stále užívá mnohé látky rostlinného původu, určitě už dnes nikoho ani nenapadne řešit své problémy pomocí skrytých magických sil rostlin, natož pak s nimi přímo čarovat. Posuďte ale sami…

V neděli 12. října 2008, hned pěkně po ránu, jsem se s kolegou vydala na výlet do pražské Stromovky. Nejvíce byl zvědavý na tamní tisovec (Taxodium distichum), nikdy ten strom neviděl.

Při cestách přírodou se nezřídka člověku přihodí něco nebývalého, neočekávaného. A tak jsme se rozhodli, že nejkurioznější historky členů redakce BOTANY.cz budeme postupně představovat.

Zákonodárce nás opět překvapil. V trestním zákoníku (Zákon č. 40/2009 Sb.), který bude platný od 1. ledna příštího roku, se objevuje zákaz vlastnit větší množství rostlin obsahujících látky omamné či psychotropní. Boj s narkomanií je nutný a nikdo ho nezpochybňuje, starost zákonodárce je však značně přehnaná. Posun trestní odpovědnosti od činu (zneužití účinných látek či v jiném případě poškození populace rostlin jejich sběrem v přírodním prostředí) se stále více přesouvá do oblasti vlastnictví (zákaz držby chráněných organismů je již dávno uzákoněn). Je otázkou, zda zákonodárná iniciativa nebude postupovat dále, třeba až k trestnosti pouhé myšlenky, jak je tomu v antiutopistickém románu Kallocain švédské autorky Karin Boyeové.