V botanice se občas objevují pojmy, pro které nelze ani při sebevětší snaze najít paralely v jiných oblastech lidského konání, přitom třeba tyto pojmy samotné upomínají na předměty a jevy obecně známé. K těmto botanickým zvláštnostem určitě patří i pojem „LYROVITÝ“.

Dávný znak francouzských králů Fleur-de-lis údajně zachycuje lilii. Avšak tato lilie je tak podivná, že snad každého hned napadne, že by se spíš mohlo jednat o kosatec. Navíc která z evropských lilií je žlutá? Otázku přírodní předlohy na tomto znaku už řešilo tolik lidí, že kdybychom chtěli všechny teorie představit, mohli bychom k tomu zřídit samostatný web. Rozhodně nechci v tomto kratičkém článku tento problém bezezbytku a navždy vyřešit. Postačí mi si s ním jen tak trochu zalaškovat.

Adam Huber z Riesenpachu, lékař císaře Rudolfa II., v druhém českém vydání Mattioliho Herbáře z roku 1596 důrazně upozorňuje na častou záměnu puškvorce a kosatce žlutého. Uvádí, že apatekáři až dosavad místo pravého Acorum (tedy puškvorce) užívají byliny, které se jinak říkává žluté potoční Lilium, aneb kosatec žlutý falešný. Zdůrazňuje, že tyto dvě rostliny jsou zcela odlišné, kosatec nemá ony vlastnosti, které jsou připisovány puškvorci. Měl samozřejmě pravdu, dnešním jazykem bychom řekli, že dávným lékárníkům nebyl příliš jasný rozdíl mezi puškvorcem obecným (Acorus calamus) a kosatcem žlutým (Iris pseudacorus). Jak ale vlastně k této záměně došlo? Obě rostliny rostou na podobných stanovištích, jejich listy jsou také dosti podobné, když zrovna nekvetou, lze je snadno zaměnit. Byla tedy tato záměna snad odvěká? Skutečně až 16. století svým kritickým pohledem vyřešilo tento omyl? Pokusme se na tuto otázku odpovědět.

Bratr Cadfael ap Meilyr ap Dafydd se narodil v Trefriw v Gwyneddu v severním Walesu kolem roku 1080, zemřel patrně v Shrewsbury po roce 1145.

V přírodě najdeme mnoho rostlin, které původně žily v jiných částech světa. Mnohdy jsou to rostliny, které ani za cizokrajné nepovažujeme. Důležité je, jak dlouho už tady jsou a jak se přizpůsobily podmínkám a soužití s ostatními organismy. Dá se říci, že v značné části Evropy jsou po době ledové všechny rostliny navrátilci nebo noví příchozí. Proč se tedy zajímat o to, které rostliny se do naší přírody dostávají dnes, ať už utečou ze zahrádky, anebo je dokonce někdo vysadí?

Člověk žijící na venkově se často setkává s různými do přírody vysazenými rostlinami.

Tímto článkem zahajujeme na našem webu seriál, ve kterém budeme přinášet informace o výskytu rostlin na fotbalových hřištích. Zajímat nás bude samozřejmě vše, především se však pokusíme najít druhy vzácnější, tedy i ohrožené a chráněné. Zdálo by se, že travnatá plocha pražské Sparty či Slávie, stejně jako ostravského Baníku nebo drnovického FC, nemůže z botanického hlediska nic mimořádného nabídnout. Těžko odhadovat, uvidíme. Už teď však tušíme, že můžeme najít mnoho zajímavého na hřištích v menších městech a na vesnicích. A abychom vám to hned dokázali, vybereme na začátek ten nejtěžší botanický kalibr. Zavedeme vás na fotbalové hřiště do jihomoravské vesničky Dobré Pole.

Chodíte po mostech často? Život bez mostů by byl určitě existencí příliš jednobřehou, tuze fádním touláním se jen po jediné straně řeky. Tento malý kousek vesmíru, jehož smyslem zdánlivě není nic jiného než cesta, kterou vás vede za lidmi na druhé straně, skrývá v sobě samotném často mnohem větší kouzlo, než by se na první pohled mohlo zdát. Zkusme ho spolu najít – projděme se po mostě u nás snad nejznámějším a podívejme se na něj trochu jinak.

Troufám si tvrdit, že kdo nemá rád mosty, nemá rád ani lidi. Most nikdy nemůže být dílem škarohlída, morouse, natož pak závistníka, či pomlouvače. Jen běžte – volá celým svým dílem tvůrce mostu – jen si zkuste, jak skvěle chutná chleba na druhé straně řeky! Tak utíkejte na druhý břeh a podívejte se, jak jsou lidé všude úplně nádherně stejní! Žádná silnice nebo cesta, natož pěšina nebo stezka, se mostu v této výzvě nevyrovná. Při našem internetovém putování za květenou mostů jsme už dříve zavítali na most u nás bezpochyby nejznámější – tedy na pražský Karlův most. Jistě nebude na škodu se teď podívat i na náš most nejstarší.

Kdo by neznal alespoň pár symbolických významů, které byly přiřčeny rostlinám. Tulipán značí nadutost, narcis zase samolibost, růže je nejniternějším vyznáním lásky, lilie pak symbolem mravní čistoty. Proč ale zůstávat jen u takto notoricky známých symbolů květomluvy? Zalistujme proto společně stránkami české klasické poezie, nahlédněme, co si o rostlinách mysleli alespoň někteří čeští básníci. A aby to nebylo tak jednoduché, zvolme si téma snad i nejtemnější a nejkontroverznější, které se na první pohled jakoby vymyká kráse a nejvlastnější libé povaze rostlin. Podívejme se na rostliny a jejich schopnost být básnickým symbolem smrti.

Když před Vánocemi v kostelích vystaví betlémy, zasvítí oči nejen dětem. Kdo by nemiloval tyto krásné stavby, jejich tichou radost a neokázalý lesk. Zkusme se však tentokrát podívat na české betlémy jinak. Zaměřme se na rostliny, které se v nich objevují, prohlédněme si betlémy po stránce botanické.

Motto:
… Vemte sobě své haleny a krpce,
by nás žádný nepohaňál, tak sa oblečte!
Nedbajte nic na psotu,
on miluje prostotu,
připravte jen srdce čisté – máte istotu!

Súce tedy přistrojeni, počujte,
jak vám povím, před tým Pánem tak sa chovajte:
klobúk z hlavy hneď dolů
posmykajte pospolu,
a nestojte a nebuďte jako pár volů! … ( – z moravské pastorely)

Občas si kupuji poštovní známky ve větším množství. Činím tak ale pouze tehdy, objevím-li zajímavé motivy – to abych nemusel v případě nutnosti použít známky, které jsou zrovna na pultě nebo si nechat jen natisknout červenou „známku“. Řekněte sami: je rozdíl dostat dopis s miniaturní kopií uměleckého díla nebo s inkoustovým potiskem? Jistě se dá souhlasit, že pohlednice opatřená známkou je originálnější, než pouhé rozpuštěné razítko.

Jak je na tom česká filatelie v botanických souvislostech v posledních letech? Na to se vám v návaznosti na předchozí díl pokusíme odpovědět přehledem vydaných známek v roce 2007, 2008 a 2009. V tomto období Česká pošta navázala několika nomináliemi na rozsáhlou sérii Krása květů a vydala také další soutisky s tématem Ochrany přírody, jeden je tentokrát téměř orchidejový.

V posledních dnech se objevuje v naší redakční mailové poště obzvláště velké množství fotografií z celého světa – má to souvislost s vytvářením obřího a na českém internetu naprosto nebývalého seriálu o všech floristických provinciích světa. Kolegové z webu posílají nádherné snímky krajiny z rozličných koutů planety, snažíme se vybírat pokud možno záběry bez rušivých vlivů civilizace, alespoň relativně blízké přírodě panenské.