2013 – rok Adama Zalužanského ze Zalužan

Kdo vlastně byl Adam Zalužanský ze Zalužan?
Podle slov jistého jeho současníka byl básníkem, řečníkem, historikem, filozofem, lékařem, teologem… A my dnes ještě dodejme, že byl také botanikem. Jeho jméno se v minulosti skloňovalo poměrně často – naprosto nejvíce snad v 19. století, kdy si mladý český národ potřeboval vytvořit vlastní galerii slavných. Tehdy se mu skládala pocta nejvyšší, jeho jméno bylo vytesáno do zdi Národního muzea, objevil se dokonce i v jisté dnes již velmi klasické básni. Ozvaly se však i hlasy, které exkluzivitu jeho zásluh silně zpochybňovaly, jiní si zas dost zoufale pletli jeho národnost (část západoevropských historiků si podivuhodně myslela, že byl Polák).

Číst dál

Co dala naše botanika Evropě a lidstvu?

V letošním roce uplynulo přesně osmdesát let od vydání prvního svazku souboru studií, který nesl název Co daly naše země Evropě a lidstvu. Tehdy v roce 1939, tedy v době těžké národní zkoušky, předložila řada tehdejších významných osobností široké veřejnosti své popularizační články, které měly poukázat na nezastupitelnou úlohu našich zemí v historii Evropy i celého světa.

Číst dál

Drobná poznámka k citacím Zalužanského díla ve staré nečeské botanické literatuře, aneb Krátká zpráva o chybějících závějích prachu na hřbetech knih

Drobná poznámka k citacím Zalužanského díla ve staré nečeské botanické literatuře, aneb Krátká zpráva o chybějících závějích prachu na hřbetech knih

Pravý historický význam Adama Zalužanského ze Zalužan pro botaniku musíme hledat výhradně v obsahu jeho knihy Methodi herbariae libri tres, která poprvé vyšla v Praze v roce 1592, podruhé pak ve Frankfurtu v roce 1604.

Číst dál

Kapitola „De sexu plantarum“ Adama Zalužanského (1592): průkopnický počin českého botanika

Kapitola "De sexu plantarum" Adama Zalužanského (1592): průkopnický počin českého botanika

Následující text je značně zkrácenou českou verzí článku, který byl poprvé uveřejněn pod názvem Adam Zalužanský’s “De sexu plantarum” (1592): an early pioneering chapter on plant sexuality.
In: Archives of Natural History 40 (2013), 244–256. Tato verze je autorským překladem.

Číst dál

Klatovské karafiáty

Klatovské karafiáty

Kdyby Klatovy neměly v městském znaku dvě věže a bránu, mohly by v něm mít karafiáty. Pěstují se tu už víc než dvě stě let a kdysi vozívaly ze světa spousty medailí a vyznamenání. I když tyhle časy jsou už dávno pryč, karafiáty se v Klatovech pěstují dál.

Číst dál

Kruhatka v Krkonoších

Kruhatka v Krkonoších

Ve staré botanické literatuře se už pěkných pár století vyvolává duch Schwenckfeldtovy krkonošské kruhatky Matthioliho (Cortusa matthioli). Naposledy (v roce 2003) pro ni zahořel Radovan Hendrych, který vlastním nákladem vydal obsáhlou zprávu o její existenci v těchto horách. Pár let poté jeho zprávu podrobil jazykovému rozboru Jiří Danihelka – hravě v ní našel mnohé nesrovnalosti, je snad jasné, že v tomto případě o kruhatku skutečně nešlo. Rostlina však zůstala stále neurčena.

Číst dál

Květena Krkonoš ve staré botanické literatuře aneb Než spolu vylezeme na Sněžku

V našem Atlase botanických pamětihodností nemáme dosud zpracovánu ani jedinou krkonošskou lokalitu. Těžko říci, proč tomu tak je, určitě ale bude dobré tento dluh brzy splatit – říkal jsem si před časem. A aby to moje první krkonošské povídání alespoň trošku odpovídalo významu našich nejvyšších hor, snažil jsem se to vzít pěkně od základu: než popíšu dnešní květnatou realitu, podívám se po zmínkách o Krkonoších ve staré botanické literatuře. Jenže najednou z toho vůbec nebylo jen pár řádků, jak jsem původně zamýšlel, čím více jsem se do starých knih ponořoval, tím více mě onen dávný svět Krkonoš pohlcoval. Možná by byla škoda tyto poznámky začít teď zkracovat – spíš si myslím, že je budu časem ještě doplňovat. Však co, na internetu je přece místa dost: předkládám tedy pár poznámek o tom, jak naši předkové poznávali flóru Krkonoš – pokračování hodné našeho webového Atlasu třeba rovnou ze Sněžky bude následovat až někdy příště.

Číst dál

Lípy nové i staré, obvykle však v botanických klíčích zamlčené

Lípy ze schwarzenberských zahrad na Hluboké z roku 1880

Před nedávnem mě napadlo zaparkovat u hezky zrestaurované sochy svatého Františka Xaverského v nevelké obci Polní Voděrady na Kolínsku. Popravdě, spíše mě tedy zajímala nová výsadba stromů u této sochy, chtěl jsem se podívat, co se vlastně v současnosti u soch svatých vysazuje. Většina stromů byla lipových, samozřejmě jsem se hned pokoušel zjistit, jaké jsou to druhy. Onu řadu stromků jsem obešel třikrát, s jistotou jsem ale neurčil vůbec nic. Nejnovější český botanický Klíč, vydaný Akademií věd, byl v tomto případě naprosto k ničemu (Zdeněk Kaplan et al.: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha 2019).

Číst dál

Sbírka orchidejí knížete Rohana na Sychrově v roce 1852

Sbírka orchidejí knížete Rohana na Sychrově v roce 1852

Dendrologická sbírka v zámeckém parku na Sychrově je obecně dobře známá, zdejší kolekce dřevin jistě patří k pozoruhodným. Podstatně méně se už ale ví o historické podobě zdejší sbírky rostlin, a to dokonce přesto, že v průběhu 19. století Rohanové nechali vytisknout soupisy zde pěstovaných rostlin hned několikrát. Pro tentokrát se zaměříme jen na sbírku zdejších orchidejí, pokusíme se zjistit, jaké druhy tu vlastně v roce 1852 pěstovali.

Číst dál

Zalužanského dichotomická schémata – zapomenutá kapitola z dějin botanických klíčů

Zalužanského dichotomická schémata - zapomenutá kapitola z dějin botanických klíčů

Botanické určovací klíče patří k nejzákladnějším praktickým pomůckám botaniky. Rozhodně však nelze říci, že by v české botanické literatuře existoval dostatek odborných pojednání o jejich konstrukci, natož o jejich dějinách. Chronologický přehled botanických klíčů najdete sice i na našem serveru, jenže jedná se jen o botanické klíče v českém jazyce (Fan klub botanických klíčů). Trochu dále do historie nás může posunout hodnotný článek Pavla Tomšovice Určovací klíče a jejich konstrukce, který vyšel v Preslii v roce 1976. Tomšovic představuje nejstarší český sdružený dichotomický klíč – leč psaný latinsky – od V. F. Kosteletzkého z roku 1824 (Clavis analytica in Floram Bohemiae), pojednává i o dalších klíčích starších, cizích.

Číst dál

Zalužanského popis květu aneb Pozdrav z jiného světa

Zalužanského popis květu aneb Pozdrav z jiného světa

Ve 25. kapitole 1. knihy svého díla Methodi herbariae libri tres pojednává Adam Zalužanský o květu. Tato kapitola určitě není z jeho knihy nejslavnější – tou je rozhodně už kapitola čtyřiadvacátá, s názvem De sexu plantarum. Jenže pojednat o pohlavnosti u rostlin bez poznání jejich květů, není dost dobře možné. Proto před vkročením do oné „Síně slávy“ (či snad „Jámy lvové“) si dovolíme malinké, leč pochopitelné odbočení. Jak tedy vlastně Zalužanský viděl květ?

Číst dál