V roce 2010 uplyne 70 let od vydání první české knihy s názvem Chráněné rostliny. V roce 1940 tedy vznikla první česká publikace, která se snažila představit široké veřejnosti nejvzácnější druhy rostlin naší vlasti.

Nestává se často, aby se na trhu objevila kniha, o které bych s klidným srdcem i svému příteli řekl: „Jo, kamaráde, tak tohle je síla!“ A tak raději knižní recenze nepíšu, zbytečně bych tím autory i nakladatele stresoval… Ovšem v tomto případě udělám výjimku.

Nedávná anketa na BOTANY.cz, která se dotazovala na botanické sny našich čtenářů, zřetelně ukázala, že s botanickými snahami návštěvníků našeho webu to není nijak horké, jejich cíle se rozhodně neztrácejí v těžko realizovatelném nedohlednu. Drtivá většina z nich totiž vůbec nechce umět bezpečně určovat jednotlivé druhy pampelišek, jeřábů nebo ostružiníků a dobré třetině dotazovaných by údajně dokonce bohatě postačovalo rozpoznat jen základní druhy našich rostlin. To se jim určitě – při troše snahy – může brzy podařit.

V soutěži O nejlepší botanickou ilustraci se podařilo shromáždit 30 různých vyobrazení prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Tato sbírka různých zobrazení jediného druhu je rozhodně velmi dobrým východiskem pro hodnocení jednotlivých soutěžících. Aby mohla odborná porota botanicky skutečně objektivně tyto ilustrace zhodnotit, je zapotřebí je samozřejmě podrobit patřičné analýze, zamyslet se, kdo ze soutěžících nejlépe zachytil vše podstatné, co tomuto druhu náleží.

Barokní malířství přineslo světu mnoho krásných vyobrazení rostlin, jistě všichni znají třeba pestrobarevné barokní kytice naaranžované ve vázách. Nejčastěji v nich rozpoznáváme v 17. století velmi oblíbené cibulnaté rostliny (tulipány, narcisy, lilie, mečíky, řebčíky, hyacinty), ale i další rostliny vhodné k řezu (kosatce, pivoňky, hvozdíky, sasanky, orlíčky, pryskyřníky, čemeřice apod.). Rostliny jsou na těchto artefaktech opravdu nádherné, určitě však v případě těchto kompozic nemůžeme hovořit o odborné botanické ilustraci. U rostlin je do krajnosti využita jejich pestrost, nápadnost, nebylo umělcovým záměrem zobrazit rostliny tak, aby byly jednoznačně druhově klasifikovatelné. Zobrazovaly se nezřídka hybridy, či barevně a tvarově výjimečné variety – čím byla kytice pestřejší, tím lépe. Nezřídka tyto obrazy vyjadřovaly i symbolické významy rostlin – ty však s vlastní botanikou mají jen pramálo společného. Není mi ani známo, že by v některé z těchto kytic byly zobrazeny i prstnatce, natož pak přímo prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).

Naše putování za botanickými ilustracemi prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) dorazilo už do 20. století. Je to doba nám stále blízká, mohli bychom snad o ní tedy říci hodně. Jenže právě ona její blízkost činí i problémy – nemůžeme se o ní vyjadřovat s dostatečným citovým odstupem.
Pro minulé století byla příznačná výrazná modernizace tiskařské techniky. Ta umožnila značně rozšířit knižní produkci, vznikla tak zvýšená poptávka i po nových knižních ilustracích. Tato situace měla rozhodně silný vliv také na vědeckou ilustraci.

V naší redakční poště se objevují často dotazy čtenářů na možnosti získání nejrůznější botanické literatury. Někdy jsou vaše dotazy rázu dosti odborného, častěji však jen chcete poradit kam se podívat, abyste si mohli zrovna tu svou rozkvetlou krásku, kterou jste viděli někde na dovolené, pojmenovat. A tak jsme se rozhodli, že po uveřejnění soupisu všech českých botanických klíčů a seznamu českých i slovenských publikací o chráněných rostlinách budeme pokračovat v dalším vytváření dílčích přehledů botanické populárně-naučné literatury. Jsme si zcela jistí, že si tyto články své čtenáře najdou.

Vůně starých knih je podmanivá, komu jednou učarovala, je ztracen nadobro. Pokud si chce někdo staré tisky alespoň prohlédnout, nezbývá mu, než cestovat po významnějších knihovnách celé Evropy. Lze je samozřejmě i nakupovat v antikvariátech a na burzách, jejich ceny jsou však pro našince většinou skoro astronomické. Je proto velmi přínosné, že se tyto vzácné staré tisky začínají objevovat v digitalizované podobě na internetu. Primát v jejich zveřejňování drží rozhodně Holanďané a Němci.

Projekt Milénium, jehož mám čest být deset let členem, publikoval na přelomu července a srpna zprávu Stav budoucnosti 2007. Uvádí v ní, kromě jiného, 15 globálních výzev, které v sobě obsahují rozvojové příležitosti a ohrožení. Zde jsou některé z podstatných nových údajů, které zpráva uvádí.

Název knihy: Třetihorní rostliny severočeské hnědouhelné pánve
Autoři: Zlatko Kvaček, Zdeněk Dvořák, Karel Mach, Jakub Sakala
Vydal: za finanční podpory společnosti Severočeské doly vydalo nakladatelství Granit. Praha 2004.
1. vydání, celobarevná publikace, 278 fotografií, ilustrací a map, 160 stran, cena 404 Kč.

Název knihy: Je lépe se opotřebovat než zrezivět. Vzpomínky na botaniky a ekology.
Autor: Emil Hadač (k vydání připravil Jiří Hadinec)
Vydal: Nakladatelství Sen, Dobré 2007.
1. vydání, 216 stran, černobílá kniha s barevnou přílohou, cena 180 Kč (+ poštovné a balné).

Název knihy: Modrá, nikoli zelená planeta. Co je ohroženo: klima, nebo svoboda?
Autor: Václav Klaus
Vydal: Dokořán. Praha 2007.
1. vydání, 160 stran.