V posledních dnech se objevuje v naší redakční mailové poště obzvláště velké množství fotografií z celého světa – má to souvislost s vytvářením obřího a na českém internetu naprosto nebývalého seriálu o všech floristických provinciích světa. Kolegové z webu posílají nádherné snímky krajiny z rozličných koutů planety, snažíme se vybírat pokud možno záběry bez rušivých vlivů civilizace, alespoň relativně blízké přírodě panenské.

Kdo by neznal ona krásná pampelišková sluníčka, která tak roztomile prosvětlují snad každý trávník? Pampelišky patří k nejrozšířenějším rostlinám světa, najdeme je v Evropě, severní Africe, Asii, Severní i Jižní Americe, Austrálii, ba i na Novém Zélandu. Odborníci odhadují, že na celém světě jich roste neuvěřitelných 2500 druhů, pro snadnější orientaci jsou všechny tyto druhy rozděleny zhruba do 50 sekcí. O jednom druhu se ale raději na veřejnosti příliš často nehovoří – je totiž poměrně problematický. Během doby kvetení totiž dokáže každý jedinec tohoto druhu zlikvidovat na tisíc včel nebo i jiných opylovačů, včetně motýlů, můr a menších netopýrů.

Letošní Mistrovství světa v určování rostlin, které se koná už tradičně v německém Blumenthalu, skončilo bez obvyklého vyhlašování vítězů. Všichni soutěžící i porotci totiž museli být ještě před závěrečným ceremoniálem převezeni záchrannou službou do nemocnice.

Podobnou botanickou zahradu určitě nikde na světě nenajdete. Nezaujme vás rekordním počtem pěstovaných druhů, nepyšní se ani svou dlouholetou tradicí, herbářem či knihovnou. Rozhodně vám však vyrazí dech její podoba, tato zahrada je totiž velmi neobvykle instalována na několika kopiích Eiffelovy věže, které jsou volně rozesety v krajině v katastru obce Lhota. Už teď se ale jedná o výstavbě botanických Eiffelovek také na dalších místech, kupříkladu na Blaníku, v Telči nebo na Sněžce. Ve všech případech se bude jednat o přesné repliky zahrady lhotské.

Když jsme v březnu 2013 vyhlašovali anketu o nejoblíbenější českou botanickou knihu, dychtivě jsme očekávali každou vaši nominaci, každého titulu, který jste navrhli, jsme si vážili. Ovšem už záhy po zahájení ankety bylo jasné, že tato anketa má jasného favorita.

Milí čtenáři, dříve než předám žezlo autorovi tohoto nového fotografického seriálu webu BOTANY.cz, dovolte mi kratičkou poznámku.
Krása živého světa nadchne snad každého, kdo třeba jen jedinkrát na něj důkladněji pohlédne. Technické vymoženosti dnešní doby přinášejí i řadu nových možností, jak se s životem seznámit ještě blíže, řekněme intimněji. Můžeme se na něj podívat z jiné perspektivy, lze spatřit i to, nač pouhé lidské oko nestačí. Při tomto pohledu se chvílemi člověku tají dech… Rádi vás o tom přesvědčíme v následujících článcích Josefa Špačka – lékaře, specialisty. Ke své zálibě mi řekl:
„Když jsem to všechno fotografoval, byly důvody u většiny obrázků skoro vždycky jen dva: buď mě objekty zajímaly z hlediska mikroskopika, anebo na mě působily esteticky.“ Tato slova chápu jako zásadní! Odborník je fascinován detailem, novým pohledem na objekt svého výzkumu, laik žasne nad samotnou krásou mikroskopického světa třeba jen z estetických pohnutek. I ty jistě patří k poznání.
Ale dost už mých slov – předávám tento seriál výhradně do rukou Josefa Špačka. Hned teď nám vysvětlí pár nezbytných systematických detailů, bez kterých bychom v dalších dílech neobstáli. V dalším pokračování tohoto seriálu už nahlédneme přímo do neviditelného světa.
Mnoho krásných zážitků s neviditelným světem života vám přeje Ladislav Hoskovec-Gas.