Čeleď: Nupharoidaceae Hoskovec et Grulich – stulíkovcovité

Milí čtenáři,
tento nový seriál neberte, prosím, moc vážně. To jen tak žertujeme, hrajeme si. Všichni víme, že botanika – stejně jako každá věda – má jasně daný předmět svého výzkumu, ale i metody, má i nezpochybnitelné výstupy v praxi… Prostě je perfektní! Ostatně o bádáních současné botaniky pojednala třeba i naše nedávná výstava s jasným názvem O čem je současná botanika.
Na tomto místě jen tak namátkově vybíráme historky z dřívějších časů, abychom vám ukázali, o čem kdysi botanika třeba i mohla být, ale z nejrůznějších příčin už o tom není. Třeba to nakonec bude občas i zajímavý pohled na rostliny z úplně jiné strany.

Je tomu již dávno, co oblíbený autor SciFi Ludvík Souček vydal knihu s názvem Obrazový opravník obecně oblíbených omylů. Název knihy mi připadal roztomilý, a tak jsem si ho vypůjčil pro tento článek i novou rubriku na BOTANY.cz.

Rod Pyrrosia (Polypodiaceae) ustanovil Charles François Brisseau de Mirbel v roce 1803, před tímto datem byly tyto rostliny řazeny do různých rodů – jako Pteris, Polypodium či Acrostichum. Podle Hovenkampovy monografie A Monograph of the Fern Genus Pyrrosia (Leiden 1986) je popsáno 51 druhů, i když podle mínění čínských botaniků jich bude přibližně dvojnásobek. Rostliny jsou rozšířeny v Africe, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu.

Původně jsem chtěl tento díl Opravníku věnovat jiným rostlinám. Při prohlížení internetu jsem ale zjistil, že skoro každá druhá fotografie v našich zahradách oblíbených čemeřic (Helleborus) je na českých webových stránkách špatně určená. A nejčastěji se objevuje chybné určení čemeřice nachové (Helleborus purpurascens).

Rod kustovnice (Lycium) není třeba nijak zvlášť představovat. Čítá celkově nějakých 100 druhů s centrem rozšíření v Jižní Americe a druhotným centrem v pustinách Střední Asie a Číny (v Číně roste 7 druhů).

Vše se mění, stálého nic není – praví lidová moudrost. Platí to samozřejmě i o jazyce. Sama botanická čeština prošla od 16. století mnoha změnami, s těžkostmi dnes porozumíme některým dávným botanickým pojmům – dnešní hlízu bude v někdejším bambolu hledat jen málokdo. Nejedná se však jen o změny lexikální povahy, nemění se tedy jen náš „slovník“. Některé změny jsou méně nápadné, ovšem o to pozoruhodnější.