Rozšíření: První zástupci kapraďovitých výtrusných rostlin se objevili na Zemi ve středním devonu, vrcholu svého rozvoje tyto rostliny dosáhly v karbonu až permu (zhruba před 245 až 345 miliony lety). Vyskytují se až do současnosti.
Kromě pravých kapradin se v prvohorách vyskytovaly i semenné kapradiny – Lyginodendrophyta (Pteridospermophyta), tedy lyginodendrovité (kapraďosemenné) rostliny. Ty tvořily přechod mezi vlastními kapradinami a nahosemennými rostlinami.
Ekologie: Většina prvohorních kapraďovitých rostlin byla suchozemská, rostliny snášely zastínění v podrostu. Dařilo se jim zejména na vlhkých a bažinatých stanovištích. Malá část žila také ve sladkých vodách.
Popis: Rostliny bylinného až stromovitého vzrůstu, nejvyšší zástupci dosahovali výšky až 30 m, kmeny byly často obaleny pláštěm vzdušných kořenů. Jednalo se byliny, dřeviny i liány, listy byly obvykle vícekrát složené, vzácněji celistvé, dlouhé od 2 mm až po několik metrů. Výtrusnice se tvořily na spodní straně lístků nebo na jejich okrajích.
Podle olistění se rozlišuje několik typů těchto rostlin, nutno říci, že tento systém je však značně umělý (někdy se však hovoří v této souvislosti dokonce o rodech):
Sphenopteris – lístky jsou řapíčkaté nebo přisedlé, dělené, do různé hloubky vykrajované.
Pecopteris – lístky celistvé, nesbíhavé, žilky se nespojují, přisedají kolmo a celou bází (na našich fotografiích nahoře).
Alethopteris – lístky jazykovité až trojúhelníkovité, celistvé, sbíhavé, žilky se nespojují, ve spodní části spojené s oběma sousedními lístky.
Lonchopteris – lístky jazykovité až trojúhelníkovité, celistvé, připojené širokou bází, žilky vzájemně propojené
Neuropteris – lístky jazykovité až oválné, se srdčitou bází, občas i řapíčkaté, celistvé, připojené k vřetenu v jednom bodě, žilky se nespojují.
Linopteris – lístky jazykovité až oválné, připojené v jednom bodě, žilky vzájemně propojené.
Časté nálezy a někteří zástupci: Nejběžněji se nacházejí fosilie kmínků, listů, výtrusů, vzácněji výtrusnic.
Gleichenites byly vidličnatě dělené, mnohonásobně větvené kapradiny, lístky byly oválné. Objevily se ve svrchní křídě, existují do recentu (Gleicheniaceae).
Nemejcopteris permokarbonský rod, listová vřetena se větvila při bázi do dvou stran, vějíře byly dvakrát zpeřené (viz fotografie uprostřed).
Psaronius je vyhynulá prvohorní stromovitá kapradina, která dosahovala výšky až 10 m, bylo pro ni charakteristické olistění typu Pecopteris (na našich fotografiích). Největší rozšíření měly tyto rostliny v karbonu a permu.
Salvinia jsou plovoucí kapradiny s oválnými listy a plováky. Skupina přežívá do současnosti (Salvinia natans).
Tempskya byly kapradiny křídy, až 6 m vysoké, jejich listové vějíře nasedaly po celé ploše kmínku.


Velikost lístků fotografované fosilie Pecopteris:
délka větvičky 20 mm, délka lístku 5–6 mm, šířka lístku 1,5–2 mm.