Řadu jmen rostlin poznamenala zvířata. Někdy se zřejmě zvířecí jméno objevilo u rostliny díky podobnosti určitého rostlinného orgánu s částí těla zvířete, jindy možná o jménu rozhodoval i domnělý užitek rostliny pro konkrétní živočišný druh. Lze tedy snad i trochu vytušit, proč je třeba česnek zrovna medvědí (Allium ursinum) nebo proč se jistá kapradina nazývá právě jelením jazykem celolistým (Phyllitis scolopendrium). Ale chvílemi je to těžší. Tak třeba co může mít taková hasivka orličí (Pteridium aquilinum) společného s královnou dravých ptáků?

V posledních dnech se objevuje v naší redakční mailové poště obzvláště velké množství fotografií z celého světa – má to souvislost s vytvářením obřího a na českém internetu naprosto nebývalého seriálu o všech floristických provinciích světa. Kolegové z webu posílají nádherné snímky krajiny z rozličných koutů planety, snažíme se vybírat pokud možno záběry bez rušivých vlivů civilizace, alespoň relativně blízké přírodě panenské.

Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč v našich zahrádkách ubývá života? Proč ptáci, kterých bylo v zimě na krmítku plno, přes léto jako by zmizeli? Proč v našem okolí vídáme stále méně v minulosti poměrně častých motýlů? Co bychom mohli udělat, abychom je zase viděli?

V tomto seriálu bychom se chtěli alespoň částečně dotknout jistě velmi zajímavého tématu, kterým je vztah rostlin a hmyzu. Řada rostlin by bez opylovačů existovat nemohla, mnozí zástupci světa hmyzu jsou zase naprosto vázáni na rostliny.
V prvním díle našeho seriálu se podívejme na vazby brouků čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae) k rostlinám. Tato ekologická vazba je velmi pevná, existence všech druhů tesaříků je na rostlinách přímo závislá, neboť jejich larvy se vyvíjejí v jejich kořenech, stoncích, kmenech, větvích, a to jak živých tak již odumřelých rostlin.

V prvním díle jsme se ve zkratce seznámili se skupinou tesaříkovitých, kteří se vyvíjejí v našich bylinách. V druhém díle tohoto seriálu postoupíme o kousek dále a zaměříme se na druhy tesaříků, které jsou svým vývojem vázány na středoevropské keře.

Přiznám se, že ještě před nedávnem by mne ani nenapadlo pídit se po informacích o jedovatosti rostlin pro domácí zvířata. Jenže stalo se, že se k nám přistěhovalo jedno hodně veselé kotě. Asi si dokážete představit, jak to u nás doma vypadá – všude je spousta rostlin. Servácovi (tak se náš kocourek jmenuje) se samozřejmě snažíme vysvětlit, že kytičky jsou naši kamarádi, takže do květináčů se neleze, po palmách se nešplhá a kapradiny se neokusují! Jenže znáte koťata, chvilku jim trvá, než pochopí, že to myslíte vážně. Ještě aby se tak některou naší rostlinou přiotrávil! Tak které rostliny by mu vlastně mohly ublížit?

Při cestách přírodou se nezřídka člověku přihodí něco nebývalého, neočekávaného. A tak jsme se rozhodli, že nejkurioznější historky členů redakce BOTANY.cz budeme postupně představovat.