RUBUS GRACILIS J. Presl et C. Presl – ostružiník huňatý / ostružina huňatá

Syn.: Rubus insularis sensu Vondráček, Rubus villicaulis Koehler ex Weihe et Ness, Rubus villicaulis Koehler subsp. vulgaris Čelak.
Česká jména: maliník útlý (Opiz 1852), ostružiník huňatý (Kubát 2002)
Slovenská jména: ostružina huňatá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Rosaceae – růžovité

Rubus gracilis

Rozšíření: Vyskytuje se ve střední Evropě, areál prochází v pásu od západního Německa přes Čechy, Moravu, Dolní Rakousy a Slovensko až po západní Ukrajinu. U nás se vyskytuje především v mezofytiku, v Čechách hojně (zejména ve středních Čechách), na Moravě roztroušeně.

Ekologie: Roste ve světlých lesích, pasekách, lesních lemech a křovinách, na vlhkých až vysychavých, slabě kyselých až neutrálních půdách. Kvete od července do srpna.

Rubus gracilis

Popis: Keř s prýty vytvářejícími 0,5–1 m vysoké oblouky. Prýty tmavě červené, neojíněné, tupě hranaté, chlupaté. Ostny mírně skloněné až zahnuté, zploštělé, přibližně stejně dlouhé. Osténky, štětiny, ostnovité hrboly apod. chybí. Listy střídavé, dlanitě 5četné, řapík oblý, ostnitý. Krajní lístky téměř přisedlé, koncový krátce až středně dlouze řapíčkatý, řapíčky po celé délce na líci žlábkované, lístky na líci téměř lysé, na rubu měkce chlupaté. Čepel koncového lístku eliptická až obvejčitá, na vrcholu zašpičatělá. Květenství široce latnaté, květy oboupohlavné, pětičetné, kalich šedavě zelený, plstnatý, korunní lístky bílé až světle růžové, prašníky lysé. Souplodí černé, složené z jednosemenných peckoviček.

Rubus gracilis
Rubus gracilis

Fotografováno dne 8. 9. 2007 (Česko, Jíloviště).