Syn.: Dyctisperma lasiocarpus (Sm.) Raf. ex B. D. Jacks., Rubus albescens Roxb., Rubus bonatii H. Lév., Rubus distans D. Don, Rubus donianus Spreng., Rubus foliolosus D. Don, Rubus godongensis Y. Gu et W. L. Li, Rubus incanus Sasaki ex T. S. Liu et T. Y. Yang, Rubus lasiocarpus Sm., Rubus longistylus H. Lév., Rubus micranthus D. Don, Rubus mysorensis B. Heyne, Rubus pinnatus D. Don, Rubus pyi H. Lév., Rubus tongtchouanensis H. Lév.
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Rubus niveus
Rozšíření: Pochází z jihovýchodní Asie, kde roste od Afghánistánu po Tchaj-wan, na jih zasahuje na Srí Lanku a do Indonésie. Úniky z kultury byly zaznamenány v jihovýchodní Africe, na Havajských ostrovech, ve Střední a Jižní Americe, na Galapágách; místy má dokonce invazní charakter.
Ekologie: V domovině roste v křovinách, řídkých lesích, podél vodních toků, v nadmořské výšce 500–2800 m.
Rubus niveus
Popis: Křivolaký nebo vystoupavý keř vysoký 1–2,5 m; větve jsou nachové, lysé; ostny jsou přímé, řidčeji zahnuté. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, s 2–3(–5) jařmy; lístky jsou vejčité až eliptické, 3–6 cm dlouhé a 2–5 cm široké (koncový lístek je poněkud větší než postranní), na líci zelené, roztroušeně chlupaté, na rubu hustě bíle plstnaté, na bázi klínovité až zaokrouhlené, na okraji dvakrát pilovité, na vrcholu špičaté nebo zašpičatělé. Květenství je hustý chocholík nebo lata, složené z 20–50 květů o průměru asi 1 cm; vřeteno a květní stopky jsou chlupaté; květní stopky jsou 5–10 mm dlouhé; kališní lístky jsou vejčité, 3–6 mm dlouhé, vně bíle plstnaté; korunní lístky jsou obvejčité až téměř okrouhlé, růžové až nachové. Ostružiny jsou 0,8–1,5 cm dlouhé, v mládí chlupaté, za zralosti tmavopurpurové, peckoviček je 50–80.
Využití: Plody jsou jedlé, chutné; druh se proto občas pěstuje v kultuře.
Rubus niveus
Rubus niveus
Rubus niveus
Rubus niveus
Fotografovala Věra Svobodová, dne 6. 4. 2017 (Kostarika, Santa Elena).