Hipólito Ruiz López se narodil 8. srpna 1754 v Belorado (španělská provincie Burgos), zemřel v roce 1815 nebo 1816 v Madridu. Španělský lékař a botanik.

Už v dětství se začal učit latinsky u strýce, který byl knězem. Ve 14 letech odešel do Madridu, kde studoval logiku, fyziku, chemii a farmakologii, také botaniku v Migas Calientes Botanical Gardens (dnes Real Jardín Botánico de Madrid) za vedení C. G. Ortegy (1741–1818) a A. P. Verdery (1734–93). Ještě nedostudoval farmakologii, když byl jmenován hlavním botanikem expedice, kterou vyslal do Jižní Ameriky král Carlos III. (za vlády Carlose III. byly vyslány do Ameriky tři velké botanické expedice). Tato expedice byla vyslána na území dnešního Peru a Chile v letech 1777–88. Dalším účastníkem expedice byl botanik Pavón y Jimenez.
Důležitým členem expedice byl francouzský lékař a botanik Joseph Dombey (1742–94), který měl rozsáhlé botanické znalosti a byl vyslán do Jižní Ameriky francouzským králem. Pro vstup do španělských kolonií v Jižní Americe však potřeboval povolení španělského krále. Reakcí na jeho snahy byla španělská expedice, které se mohl zúčastnit jako Ruizův asistent. Expedici doplňovali ilustrátoři Joseph Bonete a Isidro Gálvez. Výprava se nalodila v Cádizu 1777 a do Limy doplula v dubnu 1778. V Peru a Chile probíhal výzkum 10 let. Část materiálu – 53 beden s ilustracemi (800), herbáři, semeny, vzorky pryskyřic a minerálů – byla ztracena při ztroskotání transportní lodi na pobřeží Portugalska v roce 1784. V roce 1784 po sérii neshod také opustil expedici Dombey, kterému bylo mimo jiné bráněno v odeslání části materiálu (duplikátů) do Francie. Dombey byl také po návratu do Evropy (Cádiz 1785) uvězněn a byly mu zabaveny sbírky, aby nemohl své objevy publikovat dříve než Ruiz a Pavón. Další důležitá část materiálů byla zničena v roce 1785 při požáru města Macora. Expedice nasbírala 3000 vzorků rostlin (150 nových rodů, 500 nových druhů) a vypracovala 2500 botanických ilustrací. Při návratu přivezli Ruiz a Pavón do Španělska (Cádiz 1788) mnoho živých rostlin, které byly předány do Real Jardín Botánico de Madrid.
Ruiz se zajímal také o etnobotaniku. Např. jedna z přivezených léčivých rostlin byla tzv. quisoar – Buddleja incana (vařené výhonky se používaly na léčbu nastuzení a proti bolestem zubů). Zvláštní zájem španělské koruny se týkal chinovníku, zdroji léčiva proti malárii. Ruiz se však kromě vytváření detailních popisů a kreseb flóry a fauny věnoval také geologii, studiu počasí, kultuře Indiánů a informacím o životě kolonistů.
Po návratu do Španělska Ruiz dokončil studia a v roce 1790 získal titul. Zpracoval a vydal práci o chinovníku Quinología o tratado del árbol de la quina (Madrid, 1792), která byla přeložena do italštiny (1792), němčiny (1794) a angličtiny (1800). Byl jmenován členem Královské lékařské akademie v roce 1794. Spolu s Pavónem publikoval Flora Peruvianae et Chilensis Prodromus (1794), bohatě ilustrovanou práci Flora Peruviana et Chilensis (v 10 dílech, z toho 4 díly v letech 1798–1802). Dalších 6 dílů vyšlo až po Ruizově smrti díky práci Pavónově. Spolu sepsali také Systema vegetabilium florae Peruvianae et Chilensis (1798).

Standardní botanická forma psaní jeho jména je RUIZ, většinou publikoval s Pavónem, pak se používá RUIZ et PAV. Na jeho počest byl pojmenován monotypický rod Ruizia Cav., Malvaceae (Ruizia cordata, endemická na ostrově Réunion).
Flora Peruviana et ChilensisFlora Peruviana et Chilensis