Syn.: Acetosa nervosa (Vahl) Á. Löwe et Kapoor, Rumex persicarioides Forssk., non L.
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Rumex nervosus
Rozšíření: Vyskytuje se na jihozápadě Arabského poloostrova v Saúdské Arábii a v Jemenu, a dále ve východní Africe v Eritreji, Etiopii, Somálsku, Keni a Tanzanii.
Ekologie: Charakteristický druh skalních terásek a kamenných zídek v horských oblastech. Vyskytuje se v nadmořských výškách 900–2900 m. V jemenských horách je to jedna z nejnápadnějších barevně kvetoucích křovin, velmi často roste podél silnic ve vyskládaných opěrných zdech.
Rumex nervosus
Popis: Keř s přímými nebo vystoupavými větvemi, až 2 m vysoký. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, podlouhlé nebo obkopinaté, 2–8 cm dlouhé a 0,3–2 cm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté, lysé; botka je uťatá. Květenství je latovité, nese jednopohlavné květy (rostliny jsou zpravidla dvoudomé). Květy vyrůstají na tenkých stopkách, jsou trojčetné, vnější okvětní lístky jsou drobné, ven vyhnuté, vnitřní jsou okrouhlé až ledvinité, až 7 mm dlouhé, celokrajné, na bázi srdčité, blanité, výrazně křídlaté, výrazně síťkované, s drobnými mozolky, za zralosti nažek výrazně malinově červené.
Využití: Listy jsou v lidovém léčitelství užívány jako podpůrný prostředek při diabetických obtížích.
Poznámka: Evolučně blízký šťovíku Rumex maderensis; toto příbuzenství dosvědčuje někdejší, nyní nepříliš zřetelnou souvislost mezi flórou Makaronésie a oblasti Afrického rohu. Izolaci podmínila plošně rozsáhlá, relativně nedávná aridizace severní části Afriky, jejímž výsledkem byl vznik Sahary.
Rumex nervosusRumex nervosus
Rumex nervosus
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 15. 2. 2010 (Jemen, Jabal Haráz: Hajjarah).