Syn: Fumaria africana Lam., Rupicapnos corymbosa Pomel
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Rupicapnos africana
Rozšíření: Druh západního Středozemí, vyskytuje se v severozápadní Africe (od severního Maroka přes severní Alžírsko po Tunisko) a na jihu Pyrenejského poloostrova. Druh je poměrně variabilní, celkově se v areálu rozlišuje osm poddruhů, nominátní poddruh i všechny další poddruhy se vyskytují v africké části areálu, do Evropy zasahuje jen poddruh Rupicapnos africana subsp. decipiens, který je zachycen i na našich snímcích.
Ekologie: Roste na skalnatých stanovištích, ve štěrbinách skal, obvykle na vápenci, ve Španělsku vystupuje do nadmořské výšky okolo 700 m. Kvete od března do června.
Rupicapnos africana
Popis: Jednoletá nebo krátkověká trvalka s větveným oddenkem, 5–10 cm vysoká, šedozelená. Lodyha je jen krátká, většina listů je přízemní, jsou dlouze řapíkaté, dužnaté, 2krát zpeřené, úkrojky jsou eliptické až klínovité, šedozelené. Květenstvím je chocholík, květy jsou 13–16 mm dlouhé, bílé až narůžovělé, korunní lístky jsou 4, nestejné, horní vnější lístek je největší, s ostruhou až 4 mm dlouhou, vnitřní okvětní lístky jsou užší, na vrcholu spojené a purpurově zbarvené, tyčinky jsou 2. Plod je jednosemenný, kulovitý, až 3,5 mm dlouhý.
Ohrožení a ochrana: Ve Španělsku je poddruh Rupicapnos africana subsp. decipiens chráněn zákonem, druh je uveden i v seznamu přísně chráněných rostlin Bernské úmluvy. V Červeném seznamu Evropy (2011) je klasifikován jako ohrožený (EN).
Poznámka: K rodu Rupicapnos je v současnosti započítáváno sedm druhů.
Rupicapnos africana
Rupicapnos africana
Rupicapnos africana
Fotografovala Věra Svobodová, dne 18. 5. 2017 (Španělsko, Andalusie, Desfiladero de los Gaitanes).