Syn.: Agaricus exalbicans (Pers.) J. Otto, Agaricus rosaceus β exalbicans Pers., Russula pulchella I. G. Borshch., Russula nauseosa var. pulchella (I. G. Borshch.) Killerm.
Čeleď: Russulaceae Lotsy – holubinkovité
Russula exalbicans
Rozšíření: Známa z Evropy a Severní Ameriky.
Ekologie: Vyrůstá dosti hojně od června do září na okrajích listnatých lesů a podél lesních cest, především pod břízami a osikami.
Russula exalbicans
Popis: Klobouk má průměr 4–10 cm, v mládí je vyklenutý, později až plochý, uprostřed mělce vmáčklý. Povrch klobouku je hladký, uprostřed často radiálně vrásčitý, ve stáří má velmi krátce rýhovaný okraj, má růžově až karmínově červenou barvu, často jen na okraji nebo v podobě skvrn, jinde je klobouk vybledlý do krémové, špinavě žlutavé nebo hnědavé barvy, s olivovými tóny ve středu klobouku, někdy je klobouk celý bílý. Pokožka je skoro do poloviny klobouku slupitelná. Lupeny jsou dosti husté, křehké, připojené, tenké, na okraji tupé, mají bělavou, smetanovou až světle máslovou barvu, ve stáří šednou. Třeň je 4–7 cm vysoký, 1–2 cm tlustý, válcovitý, v mládí plný, později uprostřed vatovitý, s jemně vrásčitým povrchem, má bělavou, někdy narůžovělou barvu, ve stáří šedne. Dužnina je masitá, bílá, tvrdá, později pórovitá a měkká, vůně slabá, chuť mírně palčivá. Výtrusný prach je světle okrový, výtrusy elipsoidní, bradavčité, 7–9,5 × 5–7,5 µm velké.
Russula exalbicans
Využití: Jedlá, málo chutná.
Záměny: Podobná může být holubinka lesklá (Russula nitida), která má v dospělosti výrazně rýhovaný klobouk, drobnější holubinka unylá (Russula versicolor) se žloutnoucím třeněm a vzácnější subtilní holubinka štíhlá (Russula gracillima).
Russula exalbicans
Fotografováno dne 4. 9. 2010 (u Rakovníka).