Syn.: Agaricus virescens Schaeff.
Čeleď: Russulaceae Lotsy – holubinkovité
Russula virescens
Rozšíření: Je rozšířená v celém mírném pásmu severní polokoule.
Ekologie: Vyrůstá v červnu až říjnu v listnatých a smíšených lesích s převahou bříz, dubů nebo buků, někdy i v jehličnatých lesích, zejména jedlových, na nevápenatých půdách.
Russula virescens
Popis: Klobouk je masitý, má průměr 5–15 cm, v mládí je téměř kulovitý, později nízce vyklenutý s podvinutým okrajem, v dospělosti až plochý, ve středu vmáčklý, s tupým, často široce rýhovaným okrajem. Povrch klobouku je suchý, matný, pokožka je neslupitelná, v dospělosti políčkovitě rozpraskává, za vlhka je rosolovitá. Má měděnkově zelenou, šedozelenou, olivovou, místy narezlou barvu, na slunci a ve stáří od středu vybledá do žemlové až krémové barvy. Lupeny jsou husté, vysoké, křehké, připojené až skoro volné, u okraje klobouku zaoblené, mají bělavou až smetanovou barvu, po poranění a ve stáří se tvoří rezavé skvrny. Třeň je válcovitý, pevný, dlouhý 2,5–9 cm, tlustý 1,5–5 cm, má bílou barvu, povrch vrásčitý, v mládí ojíněný, ve stáří lysý, na bázi a po otlačení rezavějící. Dužnina je masitá, tvrdá, v dospělosti pórovitá, bílá, časem mírně hnědne, vůně slabě ovocná, chuť oříšková. Výtrusný prach je bílý až nažloutlý, výtrusy bezbarvé, elipsoidní, bradavčité, 6–10 × 5–8 µm velké.
Russula virescens
Russula virescens
Záměny: Barevně podobné jsou především holubinka buková (Russula heterophylla) a holubinka trávozelená (Russula aeruginea) s trávově až olivově zelenou pokožkou, obě také jedlé. Žádná z nich nemá pokožku políčkovitě rozpukanou a tak tvrdou dužninu jako holubinka nazelenalá.
Využití: Jedlá, velmi chutná, vhodná k jakékoliv úpravě.
Russula virescens
Fotografováno ve dnech 1. 8. 2010 (Plzeňsko) a 6. 8. 2010 (Rumunsko, Banat, Gerník).