Jen pár kilometrů severovýchodně od Poděbrad, pod památným vrškem Oškobrhem a mezi obcemi Pátek a Úmyslovice, se kdysi rozkládal největší rybník Čech. Jeho rozloha byla skutečně úctyhodná – odhaduje se, že v době největší slávy čítal 996 hektarů (připomeňme si, že kupříkladu Máchovo jezero má rozlohu 284 ha). A nazýval se Blato.
Blato
Cidlinskou vodou napájel zdejší terénní prohlubeninu přírodního původu Sánský kanál (zvaný též Lánská strouha), který byl prokopán v roce 1445 na příkaz Hynka z Poděbrad, syna krále Jiřího z Poděbrad. Avšak první zmínka o rybnících v této oblasti je ještě o století starší, pochází už z roku 1345 – zda už tehdy existovalo i Blato, nelze jednoznačně doložit. Téměř jistě se v nejstarších dobách jednalo o „rybníky nebeské“, tedy odkázané převážně na dešťovou vodu bez stálého přítoku. Teprve zřízením vodní strouhy a vybudováním umělé hráze tu vznikly rybníky klasické.
Blato
V blízkém okolí Blata byly založeny ještě další menší rybníky, např. severně od Úmyslovic to byl poměrně velký rybník Šumbor, západně od Blata byl Budiměřský a Křečkovský rybník, hned několik menších rybníků leželo i na jeho okraji východním. Na celém poděbradském panství se na začátku 17. století údajně nacházelo dnes téměř nepředstavitelných 250 rybníků. Ve druhé polovině 18. století však začaly ubývat, byly přeměňovány na pastviny, louky a pole, takže k roku 1839 jejich počet klesl na pouhých 48. Samotné Blato bylo vysušováno postupně už od roku 1764, na mapě z roku 1795 už rybník chybí úplně. V roce 1818 se na místě rybníka usadil vojenský hřebčinec. Leč zdejší tráva se pro pastvu koní ukázala jako nevhodná, takže už v roce 1822 se milý hřebčín odtud odstěhoval do Kladrub nad Labem. Později byl blatský hřebčinec přestavěn na hospodářský dvůr.
Blato
Kusé zprávy o rybníku Blato nám zanechal i Bohuslav Balbín. V souvislosti s rybníky Svět u Třeboně a Blato u Poděbrad v díle Miscellanea historica regni Bohemiae poznamenal, že tyto rybníky překonávají všechny ostatní v Čechách velikostí, nikoli však příjemnou chutí ryb. Tu nezpůsobuje sama velikost, ale kvalita dna, jež poskytuje rybám bohatou potravu. Velikost Blata odhaduje Balbín na více než míli, měřeno napříč (překlad Helena Businská). Rybník byl patrně poměrně mělký, jeho největší hloubka mohla dosahovat zhruba 10 metrů. Lze předpokládat, že jeho voda byla brakická. To by mohl potvrdit třeba i zvýšený výskyt slanomilných rostlin v oblasti – ostatně víme už, že zdejší tráva nechutnala ani vojenským koním.
Blato
Chceme-li si vytvořit alespoň částečnou představu o složení zdejší někdejší květeny, musíme se poohlédnout především po starých botanických literárních údajích. V 19. století je už jich naštěstí poměrně dost, mnohé jsou dodnes hodnoceny jako důvěryhodné, jsou mnohdy ověřené a stále citované. Nejvíce historických údajů o výskytu rostlin v oblasti Blata přináší práce Ladislava J. Čelakovského Prodromus der Flora von Böhmen z let 1867, 1871 a 1875. Jsou zde zaznamenány nálezy už od časů Johanna B. Pohla a Filipa M. Opize až po dobu vydávání spisu. V podstatně menší míře bylo možné údaje čerpat i z díla Bedřicha Berchtolda Oekonomisch-Technische Flora Böhmens (1836–43). Novější data jsme získali ze záznamů na webu Databanka flóry České republiky a především z článku Jaroslava Rydla z roku 1998.
Blato
O slanomilných rostlinách u Blata se přímo zmiňuje L. Čelakovský v záznamu o vzácné solence Valerandově (Samolus valerandi) z roku 1867: …und auch bei Poděbrad (Pohl) am Blato, wo noch jetzt Salzpflanzen vorkommen, wo vor Zeiten gewiss Teich und Sümpfe, noch vor 10 Jahren Wiesen und Wassergräben waren, jetzt aber (nach Velenovsky) schon meist Aecker liegen, lange Zeit bestanden haben, bevor sie die fortschreitende Cultur vernichtet hat. Lze tedy usuzovat, že výrazné ohrožení místních halofytů nastalo až někdy v padesátých letech 19. století, kdy začaly být likvidovány místní slané louky. Jejich definitivní konec přinesla devadesátá léta 19. století, tehdy totiž došlo v krajině k výrazným melioračním zásahům. Z dalších halofytů se tu v minulosti jistě objevovala zeměžluč přímořská slatinná (Centaurium littorale subsp. compressum) i zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), rovněž bychom tu našli hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), zastoupena ale byla třeba i komonice zubatá (Melilotus dentatus) a ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus).
Naši pozornost si však zaslouží i celá řada dalších blatských druhů rostlin. Kromě rostlin běžných bychom tu objevili i druhy dnes velmi vzácné, či dokonce v současnosti u nás se již vůbec nevyskytující – k těm patří dříve poměrně častý plevel kravinec polní (Vaccaria hispanica). Druhů dnes ohrožených bychom tu dříve napočítali asi 35, k nejvzácnějším patřil z orchidejí rudohlávek bahenní (Anacamptis palustris), v mokřadech bychom našli pryskyřník velký (Ranunculus lingua), z bylin slatinných vítod nahořklý (Polygala amarella), pěchavu slatinnou (Sesleria uliginosa), violku slatinnou (Viola stagnina) a žluťuchu jednoduchou (Thalictrum simplex), květenu teplomilných doubrav tu zastupovala kamejka lékařská (Lithospermum officinale), lužní vegetaci zas pryšec lesklý (Euphorbia lucida). Na pastvinách se vyskytoval čistec německý (Stachys germanica), hořeček nahořklý (Gentianella amarella) a hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe). K vzácným kapradinám patřil hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum).
Ještě v době docela nedávné zde byl zaznamenán zranitelný česnek hranatý (Allium angulosum) a koromáč olešníkový (Silaum silaus) či druhy ohrožené, k nimž patří bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis), žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), ožanka čpavá (Teucrium scordium) a jarva žilnatá (Cnidium dubium).
Blato
Determinační nesnáze mohou přinést některé ve starší literatuře zaznamenané druhy, u nichž pozdější bádání prokázalo, že se za nimi skrývá více typů, které dříve nebyly rozlišovány nebo se často zaměňovaly. Platí to například o bublinatce obecné (Utricularia vulgaris), kterou odtud uvádí Čelakovský – ovšem nedávno se prokázalo, že jím sebraný a takto určený herbářový doklad ve skutečnosti představuje mnohem hojnější bublinatku jižní (Utricularia australis). Podobně je tomu u Velenovského sběru kamyšníku přímořského (Bolboschoenus maritimus): v herbářové položce, kterou zde Velenovský pořídil, byl identifikován kamyšník polní (Bolboschoenus planiculmis), v té době nerozlišovaný; kromě něj odtud současné prameny uvádějí i kamyšník širokoplodý (Bolboschoenus laticarpus). Za toto upozornění jsem zavázán příteli Vítu Grulichovi.
Zcela jistě si musíme v následujícím soupisu rovněž odmyslet dávnější přítomnost některých neofytů a druhů invazivních. V době existence rybníka bychom tu určitě nenašli třeba vrbovku žláznatou (Epilobium ciliatum) nebo dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa). Podobným neofytem je i turanka kanadská (Conyza canadensis).
Blato
Následující seznam obsahuje veškeré druhy rostlin kdykoli zde zaznamenané. Druhy, které se prokazatelně objevují jak v literatuře historické, tak v současné, jsou vypsány tučně, vykřičník stojící před jménem označuje druh podle současných kritérií zranitelný, ohrožený či dokonce kriticky ohrožený nebo na našem území vyhynulý. Otazník najdete u druhů nejistých či spíše evidentně zaměněných.

Achillea millefolium agg. – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Agrimonia eupatoria – (Rydlo 1998);
Agrostis gigantea – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Alisma lanceolatum – (Rydlo 1998);
! Allium angulosum – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Alnus glutinosa – (Rydlo 1998);
Alopecurus pratensis – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Anthriscus sylvestris – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Arctium tomentosum – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Arrhenatherum elatius – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Anthyllis vulneraria – Blatowiese;
Artemisia vulgaris – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Asperula tinctoria – Blato bei Poděbrad (Opiz);
Astragalus cicer – Fasaneriegebüsch vor der Blatowiese;
Atriplex patula – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Ballota nigra – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Berula erecta – (Rydlo 1998);
Bidens frondosa – (Rydlo 1998);
Brachypodium pinnatum – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Bromus erectus – (Rydlo 1998);
Butomus umbellatus – (Rydlo 1998);
Calamagrostis epigejos – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Caltha palustris – (Rydlo 1998);
Calystegia sepium – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Campanula glomerata – Vor dem Blato bei Poděbrad;
Campanula rapunculoides – (Rydlo 1998);
Capsella bursa-pastoris – (Rydlo 1998);
Carduus acanthoides – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Carex acuta – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Carex disticha – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Carex elata – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Carex flacca – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Carex hirta – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Carex otrubae – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Carex riparia – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Carex tomentosa – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Centaurea jacea – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Cerastium arvense – (Rydlo 1998);
Cerastium holosteoides – (Rydlo 1998);
Ceratophyllum demersum – (Rydlo 1998);
Cerinthe minor – Woškoberg und Blato b. Poděbrad;
Chaerophyllum bulbosum – Podebrad im jungen Fasanengebüsch vor dem Blato;
Chenopodium album – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Cichorium intybus – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Cirsium arvense – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Cirsium canum – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Cirsium eriophorum – Blatowiese;
! Cnidium venosum – Blatowiese bei Poděbrad (1867), příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Convolvulus arvensis – (Rydlo 1998);
Conyza canadensis – (Rydlo 1998);
Crepis biennis – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Dactylis glomerata – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Daucus carota – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Deschampsia cespitosa – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Descurainia sophia – (Rydlo 1998);
Diplotaxis muralis – Blato und Fuss des Woškobergs bei Poděbrad;
Dipsacus fullonum – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Dipsacus laciniatus – Poděbrad bei Křečkov, bei Kout und Pátek an der Blatowiese;
Eleocharis palustris – (Rydlo 1998);
! Eleocharis uniglumis – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Epilobium ciliatum – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Epilobium hirsutum – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Epilobium parviflorum – (Rydlo 1998);
Equisetum arvense – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Erucastrum pollichii – Bei Poděbrad am Blato neuerdings in grosser Menge, und zwar um den Hof Blato von da an der Strasse bis gegen Pátek und Oumyslovic, dann überall in den Rübenfeldern;
! Erythraea linariaefolia – Auf Wiesentriften speckig-thonigen alten Teichbodens mit einigem Salzgehalt, sehr selten, mit Sicherheit nur bei Poděbrad auf der Blatowiese (mit… viz další řádek…
! Erythraea ramosissima) und bei Křečkov am Fusse einer Waldremise, daselbst genug häufig;
Eupatorium cannabinum
Euphorbia esula – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Euphorbia lucida – Am häufigsten um Poděbrad: Wiesen gegen Peček zu, bei Libic, auf der Blato-Wiese, bei Křečkov;
Festuca rupicola – (Rydlo 1998);
Filipendula ulmaria – (Rydlo 1998);
Filipendula vulgaris – (Rydlo 1998);
Fragaria viridis – (Rydlo 1998);
Galium album – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Galium aparine – (Rydlo 1998);
Galium boreale – (Rydlo 1998);
Galium palustre agg. – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Galium verum agg. – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Gentiana amarella – Blatowiese bei Poděbrad;
! Gentiana pneumonanthe – Blatowiese;
Geranium pratense – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Geum urbanum – (Rydlo 1998);
Glechoma hederacea – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Glyceria maxima – (Rydlo 1998);
Humulus lupulus – (Rydlo 1998);
Hypericum perforatum – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Inula britannica – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Inula salicina – Remise bei Křečkov und Blatowiese bei Poděbrad dessgleichen; polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Iris pseudacorus – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Juncus articulatus – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Juncus compressus – (Rydlo 1998);
! Kickxia elatine – Blato okr. Nymburk: makové pole před dvorem 200 m jižně od statku (Rydlo 1995);
Lactuca serriola – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Lamium album – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Lathyrus pratensis – (Rydlo 1998);
Lathyrus tuberosus – (Rydlo 1998);
Lavatera thuringiaca – Poděbrad: gegen die Blatowiese und am Woškoberge;
! Leersia oryzoides – (Rydlo 1998);
Leontodon hispidus – (Rydlo 1998);
Leucanthemum ircutianum – (Rydlo 1998);
Ligustrum vulgare – (Rydlo 1998);
Linaria vulgaris – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
! Lithospermum officinale – Im Fasanengebüsch vor dem Blato bei Poděbrad sehr zahlreich;
Lithospermum purpureo-coeruleum – Häufig im Gebüsch vor dem Blato bei Poděbrad;
Lolium perenne – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Lotus corniculatus – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Lycopus europaeus – (Rydlo 1998);
Lysimachia nummularia – (Rydlo 1998);
Lysimachia vulgaris – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Lythrum salicaria – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Malva pusilla – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Medicago lupulina – (Rydlo 1998);
Medicago sativa – (Rydlo 1998);
! Melilotus altissimus – Sehr häufig in der Gegend von Poděbrad: am Saner Kanal, am Wege nach dem Blato und auf der Blatowiese selbst, am Abhange des Woškoberges im Thonboden; (Rydlo 1998);
! Melilotus dentatus – Blatowiese bei Poděbrad (Opiz); polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Melilotus officinalis – (Rydlo 1998);
Mentha aquatica – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Mentha arvensis – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Mentha xverticillata – Blato u Poděbrad (Velenovský 1880 PRC); příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Myosotis nemorosa – (Rydlo 1998);
Odontites vernus subsp. serotinus – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Ononis spinosa – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
! Ophioglossum vulgatum – Auf der Herrschaft Poděbrad im Fasangarten, auf der Blatowiese (Opiz);
! Orchis laxiflora – Auf sumpfigen Wiesen der mittleren Elbgegenden Blato bei Poděbrad (Opiz);
Origanum vulgare – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Pastinaca sativa – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Persicaria amphibia – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
! Peucedanum alsaticum – Веі Роděbrad im Gebüsch der Fasanerie vor dem Blato ziemlich zahlreich;
Phalaris arundinacea – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Phragmites australis – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Picris hieracioides – (Rydlo 1998);
Pimpinella saxifraga – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Plantago lanceolata – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Plantago major – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Poa compressa – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Poa trivialis – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Polygala amara – Blátowiese bei Poděbrad (Opiz);
Potentilla anserina – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Potentilla reptans – (Rydlo 1998);
Potentilla supina – Poděbrad: gegen Libic, vor dem Blato u. s. w. Kopidlno (Petřina);
Ranunculus acris – (Rydlo 1998);
! Ranunculus lingua – Poděbrad: am gegenseitigen Ufer in Tümpeln, und in Gräben der Blatowiese;
Ranunculus repens – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Ranunculus sceleratus – (Rydlo 1998);
Rorippa sylvestris – (Rydlo 1998);
Rubus caesius – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Rumex acetosa – (Rydlo 1998);
Rumex hydrolapathum – Poděbrad an der Elbe und auf der Blato-Wiese;
Salix cinerea – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Salix euxina – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Salvia pratensis – (Rydlo 1998);
Sambucus nigra – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Samolus valerandi – und auch bei Poděbrad (Pohl) am Blato, wo noch jetzt Salzpflanzen vorkommen, wo vor Zeiten gewiss Teich und Sümpfe, noch vor 10 Jahren Wiesen und Wassergräben waren, jetzt aber (nach Velenovsky) schon meist Aecker liegen, lange Zeit bestanden haben, bevor sie die fortschreitende Cultur vernichtet hat;
Sanguisorba minor – (Rydlo 1998);
Sanguisorba officinalis – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Schoenoplectus tabernaemontani – Poděbrady: Blato (Velenovský 1880 PRC);
? Scirpus maritimus – und im Blato bei Poděbrad (Velenov.);
! Scorzonera parviflora – Auf feuchten, besonders salzigen Wiesen im Thonboden. Blatowiese bei Poděbrad (schon Opiz);
Securigera varia – (Rydlo 1998);
! Sesleria uliginosa – Auf sumpfigen Moorböden ganze Wiesen bildend. Auf der Hft. Poděbrad im Radowesnizer Reviere im Teiche Blato, dann im Hradischker und Podmoker Reviere (Berchtold);
! Silaum silaus – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Silene latifolia subsp. alba – polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
Sinapis arvensis – Blato bei Poděbrad (Opiz);
Solanum dulcamara – (Rydlo 1998);
Sonchus arvensis – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Sparganium erectum – (Rydlo 1998);
! Stachys germanica – Damm der Blatowiese;
Stachys palustris – (Rydlo 1998);
Symphytum officinale – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Taraxacum officinale – Blatowiese bei Poděbrad (Opiz); polní cesta od statku Blato k silnici Okřínek-Senice (Rydlo 1998);
! Tetragonolobus maritimus – Poděbrady: Blato (Velenovský 1880 PRC); příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Teucrium scordium – bei Poděbrad häufig am Wege nach Pátek, Blatowiese, Křečkov, gegen Nimburg; příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Thalictrum angustifolium – Blatowiese bei Poděbrad;
! Thalictrum flavum – Blatowiese; příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Thlaspi perfoliatum – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Torilis japonica – (Rydlo 1998);
Tragopogon orientalis – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Trifolium dubium – (Rydlo 1998);
Trifolium ochroleucum – Bei Poděbrad auch auf dem Blato, nicht häufig (Velenov.);
Trifolium pratense – (Rydlo 1998);
Trifolium repens – (Rydlo 1998);
Tripleurospermum inodorum – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
Trisetum flavescens – (Rydlo 1998);
Tussilago farfara – (Rydlo 1998);
Typha angustifolia – (Rydlo 1998);
Typha latifolia – (Rydlo 1998);
Urtica dioica – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
? Utricularia vulgaris – Gräben der Blatowiese b. Poděbrad 1867;
! Vaccaria parviflora – Bei Poděbrad unter dem Voškoberge bei Senic, Opočnic, einzeln vor dem Blato;
Valeriana officinalis – (Rydlo 1998);
Valerianella dentata – Esparsettefeld bei Kout an der Blato-wiese;
Veronica chamaedrys – (Rydlo 1998);
Vicia cracca – příkop u silnice od statku Blato do Úmyslovic (Rydlo 1998);
! Viola pumila – Blato bei Poděbrad;
! Viola stagnina – Blatowiese bei Poděbrad (Opiz).
Blato
Vzpomínku na pradávný polabský mokřad i později na jeho místě vybudovaný rybník Blato odnesl čas: mokřiny byly z drtivé většiny vysušeny, pozoruhodná místní rostlinná společenstva zanikla. Přesto může zastavení na tomto místě přinést nemalé dobrodružství při rozpoznávání někdejších a místy i dosud dobře patrných starých břehů rybníka. Svým způsobem může být tato lokalita i výstrahou před neopatrnými zásahy do krajiny, které s velkou radosti páchaly i další generace. Ostatně ani my si nemůže být jistí, jak naše chování v krajině jednou budou hodnotit naše děti.
Blato
Fotografováno ve dnech 18. 6. a 19. 11. 2017.

Doporučená literatura:

  • Veronika Kalicovová (2015): Historický profil rybníkářství středního Polabí. Bakalářská práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod.
  • Jaroslav Rydlo (1998): Zanikajicí mokřady v Polabí. 8. Blato u Poděbrad. Muzeum a současnost, řada přírodovědná 12: 69–74.