Syn.: Drepachenia lancifolia (L.) Raf.
Čeleď: Alismataceae Vent. – žabníkovité
Sagittaria lancifolia
Rozšíření: Druh s velkým areálem v Americe. Na sever zasahuje ve Spojených státech až po Maryland, dále roste v celé Střední Americe a na ostrovech v Karibiku, v Jižní Americe zasahuje do Ekvádoru a Brazílie. V areálu se rozlišují – na základě šířky listů a přítomnosti papil na květních stopkách a kališních lístcích – dva neostře oddělené poddruhy.
Ekologie: Roste v periodických mokřadech, na říčních březích, vystupuje až do nadmořské výšky 1300 m.
Sagittaria lancifolia
Popis: Vytrvalá jednodomá bylina s tlustým oddenkem. Listy jsou pouze přízemní, přímé, dlouze řapíkaté; řapík je až 1 m dlouhý; čepel je vejčitá až úzce kopinatá, 8–35(–50) cm dlouhá a (0,4–)4–15(–21) široká, na bázi sbíhavá, celokrajná, na vrcholu špičatá. Stvol je až 2 m vysoký, oblý nebo u báze zaobleně trojúhelníkovitý, nese 5–11(–14) přeslenů tvořených 3(–4) trojčetnými květy; listeny jsou na bázi srostlé; samčí květy jsou v horních přeslenech, jejich květní stopky jsou 1,3–5,8 cm dlouhé, kališní lístky 6–8 mm dlouhé, korunní lístky 2–3krát delší než kalich, bílé, tyčinek bývá více než 20; samičí květy jsou v dolních přeslenech, jejich květní stopky jsou 0,5–4,5 cm dlouhé, kališní lístky 7–9 mm dlouhé, korunní lístky asi 2krát delší než kalich, rovněž bílé, plodolisty jsou volné, Plody jsou nažky 1,9–2 mm dlouhé, se zahnutým zobánkem.
Sagittaria lancifolia
Sagittaria lancifolia
Sagittaria lancifolia
Sagittaria lancifolia
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 9. 3. 2014 (Panama, Bocas del Toro, ostrov Bastimentos).