Syn.: Sagittaria esculenta Howell, Sagittaria gracilis Pursh, Sagittaria hastata Pursh, Sagittaria longirostra (Micheli) J. G. Sm., Sagittaria obtusa Muhl. ex Willd., Sagittaria ornithorhyncha Small, Sagittaria planipes Fernald, Sagittaria pubescens Muhl., Sagittaria simplex Pursh, Sagittaria variabilis Engelm., Sagittaria viscosa C. Mohr, Urospatha friedrichsthaliana Schott
Česká jména: šípenka tupá (Presl 1846), šípatka širolistá (Kubát 2002)
Čeleď: Alismataceae Vent. – žabníkovité
Sagittaria latifolia
Rozšíření: Pochází z atlantické části Severní Ameriky, kde roste v Kanadě i v USA. Druhotně se vyskytuje v řadě zemí Evropy. V České republice byla nalezena asi na 20 lokalitách, dnes je schopná se spontánně šířit.
Ekologie: Pobřeží tůní a pomaleji tekoucích toků, bažiny a mokřadní louky.
Sagittaria latifolia
Popis: Statná vytrvalá rostlina až 150 cm vysoká. Ponořené listy jsou páskovité, až 60 cm dlouhé, plovoucí mají eliptickou čepel na dlouhém řapíku, dlouze řapíkaté vynořené listy mají široce střelovitou čepel až 25 cm dlouhou, bazální laloky jsou vždy kratší než lalok apikální. Na stvolu se tvoří 2–5 přeslenů květů: v horních jsou květy samčí, v dolních samičí; samčí květy mají 3–4 cm v průměru, jsou čistě bílé, s 15–40 tyčinkami; samičí květy nesou uprostřed ve šroubovici uspořádané volné plodolisty. Plody jsou nažky tvořící kulovitá souplodí.
Záměny: Původní evropská šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia) má menší listy s protáhlejšími bazálními laloky a v květu tmavou skvrnku na bázi korunních lístků.
Sagittaria latifoliaSagittaria latifolia
Sagittaria latifolia
Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 6. 6. 2007 (Kolín-Zálabí) a 6. 8. 2011 (Včelná, v kultuře, rostliny původem z předešlé lokality).