Syn.: Capraea grandifolia (Ser.) Opiz, Salix grandifolia Ser.
Česká jména: jíva velolistá (Opiz 1852), vrba palistnatá (Dostál 1950), vrba velkolistá (Kubát 2002)
Slovenská jména: vŕba palistnatá (Dostál 1950)
Čeleď: Salicaceae Mirbel – vrbovité
Salix appendiculata
Rozšíření: Poměrně malý areál vrby velkolisté má těžiště v Alpách. Druh je znám pouze z Francie, Itálie, Švýcarska, Německa, Rakouska, ČR a Slovinska. V České republice patří k nejvzácnějším vrbám: nepočetné populace byly zjištěny na několika lokalitách na Šumavě a na jednom místě v Novohradských horách.
Ekologie: Roste podél potoků, na okrajích horských smrkových lesů a na vlhkých sutích.
Salix appendiculata
Popis: Dvoudomý keř dorůstající u nás výšky do 2,5 m. Letorosty má olysalé až téměř lysé, na starších silnějších větvích se vytvářejí málo zřetelné lišty. Listy jsou obkopinaté, 7–9 cm dlouhé a 2–3 cm široké, poněkud svraskalé, na okraji hrubě pilovité, na bázi klínovité, na líci téměř lysé, na rubu roztroušeně chlupaté, mají síťovitou žilnatinu s velkým počtem párů žilek (zpravidla jich bývá více než 10); palisty jsou nápadně velké, vytrvávající. Jehnědy jsou 2–3 cm dlouhé; samčí květy nesou 2 tyčinky, v samičích květech se nalézá chlupatý semeník.
Salix appendiculataSalix appendiculata
Salix appendiculata
Ohrožení a ochrana: Vrba velkolistá je v Červeném seznamu ČR zařazena mezi kriticky ohrožené druhy (C1r), zákon ji chrání v kategorii druhů silně ohrožených (§2).
Poznámka: Vrba velkolistá se snadno kříží s vrbou ušatou (Salix aurita) a vrbou jívou (Salix caprea); řada jedinců na šumavských lokalitách má přechodné znaky především k prvnímu z jmenovaných druhů, s nímž zde zřejmě vytváří hybridní roj.
Salix appendiculata
Salix appendiculata
Fotografovala Alena Vydrová, dne 12. 7. 2011 (Šumava, kar Plešného jezera).