SALIX MYRSINIFOLIA Salisb. – vrba černající / vŕba černastá

Syn.: Salix nigricans Sm.
Česká jména: vrba černající (Opiz 1852), vrba myrtolistá (Dostál 1950), vrba černající (Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: vŕba myrtolistá (Dostál 1950), vŕba černastá (Goliašová et Michalková 2006)
Čeleď: Salicaceae Mirbel – vrbovité

Salix myrsinifolia

Rozšíření: Hlavní část areálu leží v severní Evropě a na západní Sibiři, izolovaně roste ve střední Evropě především v Alpách a alpském podhůří. Z alpského prostoru zasahuje i do ČR, kde byla zjištěna na několika lokalitách na Šumavě, jednotlivě v Novohradských horách, na Třeboňsku a v Českém lese; před několika lety byla nalezena i na Liberecku, nově byla potvrzena ze dvou míst v Krušných horách a z Karlovarska. Na Slovensku zřejmě neroste.

Ekologie: Stanovištěm jsou mokřady na březích rybníků a okraje rašelinišť, na vlhkých až podmáčených místech, ale zpravidla na minerálně bohatších půdách.

Salix myrsinifolia

Popis: Prutovitě větvený, (1–)2–4(–6) m vysoký dvoudomý keř; větve mají hladkou, v mládí červenohnědou, později šedou borku; letorosty jsou chlupaté, pupeny jsou 3–4 mm dlouhé, rovněž chlupaté. Listy jsou střídavé, proměnlivého tvaru, nejčastěji eliptické nebo obvejčité, (1,5–)3,5–5,5 cm dlouhé a (1–)1,5–3 cm široké, na bázi většinou klínovité, na okraji drobně pravidelně pilovité, špičaté, na líci tmavozelené, lysé a v mládí nápadně lesklé, na rubu sivé, olysalé až chlupaté a poněkud ojíněné, při sušení černají; palisty často vytrvávají. Jehnědy jsou téměř přisedlé, 1,5–3 cm dlouhé; samčí květy nesou 2 tyčinky s nitkami na bázi chlupatými; samičí květy tvoří 2,5–3 mm dlouhý stopkatý semeník a slabě ven vyhnuté, dvoulaločné blizny. Plody jsou asi 7 mm dlouhé tobolky.

Ohrožení a ochrana: V ČR je známo jen několik volně rostoucích jedinců, patří tedy mezi naše nejvzácnější vrby. Ne nadarmo tedy figuruje mezi kriticky ohroženými druhy (C1b), zákon ji chrání ve stejné kategorii také (§1).

Poznámka: Bylo vybráno a do kultury se dostalo více klonů odlišných tvarem listů i intenzitou odění. Dnes není jednoznačně možné zjistit, v kterých územích je vlastně domácí, a kde v přírodě rostou vysazené keře nebo jejich potomci.

Salix myrsinifolia
Salix myrsinifolia
Salix myrsinifoliaSalix myrsinifolia
Salix myrsinifolia
Salix myrsinifolia
Salix myrsinifolia
Salix myrsinifolia
Salix myrsinifolia

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 9. 9. 2013 (Česko, Čechy, Šumava, Zhůří), 16. 9. 2016 (z Borových Lad a Knížecích Plání) a 9. 5. 2020 (Šumava, Knížecí Pláně).