Salix alba L. × Salix babylonica L.
Česká jména: vrba hřbitovní (Dostál 1950), vrba náhrobní (Kubát 2002)
Slovenská jména: vŕba cintorínová (Dostál 1950), vŕba cintorínska (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Salicaceae Mirbel – vrbovité
Salix × sepulcralis
Rozšíření: Tímto jménem bývá označována větší skupina hybridních tzv. „smutečních vrb“, které jsou vysazovány v mírných oblastech téměř celého světa. Snad nejrozšířenějším kultivarem této skupiny je Salix ×sepulcralis ʻChrysocomaʼ (Salix ×sepulcralis nothovar. chrysocoma), který byl vyšlechtěn v Berlíně v roce 1888 (tehdy pod jménem Salix vitellina pendula nova), ten je snad hybridem kultivarů Salix alba ʻVitellanaʼ a Salix babylonica ʻBabylonʼ.
Ekologie: Vysazuje se jako okrasný strom v okolí lidských sídel, především na březích vodních toků a nádrží. Kvete po vyrašení listů, v dubnu a květnu.
Salix × sepulcralis
Popis: Strom, 15–20 m vysoký, v kultuře jsou výhradně jedinci se samčími květy. Koruna je rozkladitá, větve jsou velmi dlouze převislé, letorosty jsou tenké, žluté, lysé, pupeny 2–3 mm dlouhé, lysé. Listy jsou řapíkaté, kopinaté, 8–10 cm dlouhé a 1–1,3 cm široké, na bázi klínovité, na okraji jemně pilovité, na vrcholu špičaté, na líci zelené, na rubu šedé, zůstávají zelené až do prvních mrazů; palisty jsou šídlovité, záhy opadavé. Jehnědy jsou válcovité, 3–4 cm dlouhé, květy se 2 tyčinkami.
Využití: Okrasná dřevina, vysazovaná ve větších zahradách i parcích, umísťovaná rovněž do krajiny jako výrazný dekorativní prvek. Jsou pro ni příznačné nápadně dlouze převislé žluté větve.
Salix × sepulcralis
Salix × sepulcralis
Salix × sepulcralis
Salix × sepulcralisSalix × sepulcralis
Salix × sepulcralis
Salix × sepulcralis
Salix × sepulcralis
Fotografováno dne 13. 7. 2016 (Polabí, Kounice).