Syn.: Salvia ambigua Salisb., Salvia congesta A. Rich., Salvia nubia Murray, Salvia nudicaulis Vahl
Čeleď: Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité
Salvia merjamie
Rozšíření: Afromontánní druh, s těžištěm rozšíření v horách Etiopie a Eritrey a zasahující až do Somálska, Keni a Tanzanie. Dále přesahuje na jihozápad Arabského poloostrova do Jemenu a Saúdské Arábie.
Ekologie: Roste v nízkých, často spásaných trávnících na mělkých kamenitých půdách, v nadmořských výškách 1650–2250 m. Tato stanoviště jsou často ovlivňována mlhami a teplotní minima se zde blíží až k bodu mrazu.
Salvia merjamie
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatým kořenem, přízemní růžicí listů a přímou, téměř bezlistou, odstále chlupatou lodyhou vysokou až 50 cm. Přízemní listy jsou řapíkaté, podlouhlé až úzce kopinaté, někdy mělce laločnaté, 4–10 cm dlouhé a 0,5–2,5 cm široké, nápadně přitisklé k zemi, poněkud svraskalé, na okraji vroubkované, lodyžní listy jsou přisedlé, mnohem menší. Květy vyrůstají na lodyze po (1–)3 a nejsou podepřeny listeny, kalich mají zvonkovitý, 7–10 mm dlouhý, výrazně dvoupyský, koruna je 8–12 mm dlouhá, zpravidla modrá, řidčeji purpurová nebo bílá, její trubka je krátká, poněkud prohnutá, horní pysk je vysoko vyklenutý, střední lalok dolního pysku je vakovitý, tyčinky jsou 2, mají prohnuté nitky, rovněž čnělka je prohnutá. Plody jsou tvrdky.
Salvia merjamie
Salvia merjamie
Fotografovali Vít Grulich, dne 15. 2. 2010 (Jemen, Jabal Haráz: Hajjarah) a Věra Svobodová, ve dnech 12. a 13. 4. 2010 (Jemen, Thula a Bokur).