Syn.: Sambucus vulgaris Lam.
Česká jména: bez (Černý 1517, Zalužanský 1592, Veleslavín 1598, Kropf 1753), bez černý (Presl 1819, Opiz 1852, Sloboda 1852, Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Adoxaceae Trautv. – pižmovkovité; Sambucaceae Link – bezovité
Sambucus nigra
Rozšíření: Domovem nominátního poddruhu bezu černého je Evropa kromě nejsevernějších oblastí, sever Afriky, v Asii se vyskytuje v oblasti od Malé Asie přes Kavkaz po Kaspické moře. Byl zavlečen na Azory, také na východ Severní Ameriky a do jižní Argentiny (Neuquen, Río Negro, Tierra del Fuego). U nás se vyskytuje hojně po celém území, nejvíce rozšířený je v teplejších oblastech.
Kromě zde představeného evropského nominátního poddruhu se rozlišují ještě další poddruhy, které jsou někdy označovány dokonce za samostatné druhy: S. nigra subsp. canadensis je domácím v Severní Americe, odtud pochází i subsp. cerulea, subsp. maderensis je endemitem Madeiry, subsp. palmensis endemitem Kanárských ostrovů, subsp. peruviana je taxonem jihoamerickým.
Ekologie: Roste na pasekách, světlinách, okrajích lesů, rumištích, v obcích a podél vodních toků. Vyhovují mu vlhké, humózní půdy bohaté na dusík. Kvete od června do července.
Popis: Až 7 m vysoký keř nebo strom, bohatě větvený. Větve v mládí lysé nebo roztroušeně chlupaté, starší nepravidelně rozbrázděné, dřeň bílá až nažloutlá. Kořenový systém plochý. Listy vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené s 2–3 jařmy. Lístky téměř přisedlé, kopinaté až vejčitě kopinaté, 4–8 cm dlouhé, 1,5–3 cm široké, pilovitě zubaté. Květenstvím je plochý vrcholík, 10–25 cm v průměru. Kalich pravidelný, pěticípý, trubkovitý, kališní cípy trojúhelníkovitě vejčité, přibližně 0,5 mm dlouhé. Koruna pětičetná, kolovitá, až 8 mm v průměru, korunní cípy tupé, bílé až nažloutlé. Plodem je lesklá, černofialová, až 6 mm velká peckovice.
Využití: Bez černý byl v minulosti velice ceněnou a lidmi rozšiřovanou rostlinou. Šťáva z plodů se používala k barvení látek nebo jako nápoj, z plodů se dále vyráběly zavařeniny, víno a likéry, květenství se obalovala a smažila podobně jako květák. Všechny části rostliny se využívaly v lidovém léčitelství – pro zmírnění bolesti zubů, horečky nebo kašle, na popáleniny, k zastavení krvácení z nosu atd. Po požití většího množství zralých syrových plodů se mohou dostavit příznaky otravy, po požití nezralých plodů, listů nebo kůry (především u dětí) je vhodné kontaktovat lékaře.
Sambucus nigraSambucus nigra
Sambucus nigra
Sambucus nigra
Fotografováno dne 10. 6. 2003 (Praha-Písnice).