Syn.: Belharnosia canadensis (L.) Nieuwl.
Česká jména: krvavěnka kanadská (Mareček 2001)
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Sanguinaria canadensis
Rozšíření: Druh východní části Severní Ameriky, vyskytuje se v oblasti od jihokanadské provincie Nova Scotia po východní Texas, od severní Floridy po východ obou Dakot. Rod je monotypický.
Ekologie: Roste ve vlhkých i vysychavých lesích a křovinách, na zaplavovaných plochách a na březích vodních toků, také na světlinách a loukách nebo dunách, dokonce i na narušovaných stanovištích, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1300 m. Kvete brzy zjara.
Popis: Vytrvalá bylina s tlustým oddenkem, 20–40(–60) cm vysoká, lysá. Lodyha je přímá, nevětvená, listy (nejčastěji jediný) jsou řapíkaté, okrouhlé až ledvinité či srdčité, dlanitě dělené, 5–7laločné, až 25 cm široké, na okraji vroubkované, sivě ojíněné. Květy jsou terminální, obvykle jednotlivé, ale občas až po 3, kališní lístky jsou 2, záhy opadávají, asi 1 cm dlouhé, korunní lístky v počtu 6–12, nestejné, podlouhlé až obkopinaté, bílé nebo narůžovělé, 15–30 mm dlouhé. Plodem je tobolka, 35–60 mm dlouhá.
Ohrožení a ochrana: Ve amerických státech New York a Rhode Island patří k ohroženým druhům.
Využití: Rostlina je jedovatá, obsahuje jedovatý alkaloid sanguinarin. Původní Američané ji používali ve své medicíně. S oblibou se pěstuje i v Evropě v zahradách, sází se do vlhčích a přistíněných partií.
Sanguinaria canadensis
Sanguinaria canadensisSanguinaria canadensis
Sanguinaria canadensis
Sanguinaria canadensis
Fotografováno ve dnech 29. 3. a 13. 4. 2014 (rostliny pocházejí z kultury – Polabí).