Syn.: Poterium dodecandrum Benth. et Hook. f., nom. inval., Sanguisorba vallistellinae Massara, nom. illeg.
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Sanguisorba dodecandra
Rozšíření: Druh má malý areál ve dvou skupinách italských jižních Alp; znám je pouze z Lombardie z provincií Sondrio a Bergamo.
Ekologie: Roste na okrajích porostů olše zelené (Alnus alnobetula), ve vysokobylinných nivách a ve vegetaci na březích horských potůčků. Lokality leží v nadmořských výškách 700–2100 m.
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 40–100 cm; lodyhy jsou přímé. Přízemní listy jsou řapíkaté, lysé, 40–70 cm dlouhé, lichozpeřené, s (4–)7–8(–10) jařmy; lístky se směrem vzhůru zvětšují, největší jsou kopinaté, až 7 cm dlouhé a 3 cm široké, na okraji ostře zubaté, na vrcholu špičaté, na bázi jsou drobné lístky palistového charakteru. Květenství je přímé, klasovité, válcovité, 4–7 cm dlouhé; kališní lístky jsou zelenavé nebo žlutavé; koruna chybí; tyčinek je (6–)8–9(–16), jsou až 2krát delší než kalich; semeník je spodní. Nažky jsou podélně 4žebré, lysé.
Ohrožení a ochrana: Druh má velmi malý areál, ale jeho populace jsou v současnosti stabilní. V Červeném seznamu IUCN je zařazen do kategorie druhů blízkých ohrožení (NT – near threatened).
Sanguisorba dodecandra
Sanguisorba dodecandra
Sanguisorba dodecandra
Sanguisorba dodecandra
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 16. 9. 2013 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Francie, Jardin botanique alpin du Lautaret).