SANGUISORBA VERRUCOSA (Link ex G. Don) Ces. – krvavec

Syn.: Poterium alophum Spach ex Nyman, Poterium chrysogoni Sennen, Poterium crispum Pomel, Poterium dioicum Pau, Poterium magnolii Spach, Poterium mauritanicum (Desf.) Boiss., Poterium microcarpum (Boiss.) Shuttlew., Poterium microphyllum Jord., Poterium muricatum subsp. verrucosum (Link ex G. Don) Arcang., Poterium spachianum Coss., Poterium trigynum Hoffmanns. et Link, Poterium verrucosum Link ex G. Don, Sanguisorba ancistroides Cout., Sanguisorba magnolii (Spach) A. Braun et C. D. Bouch‚ Sanguisorba mauritanica Desf., Sanguisorba mediterranea Bubani, Sanguisorba minor subsp. verrucosa (Link ex G. Don) Cout., Sanguisorba spachiana (Coss.) A. Braun et C. D. Bouch‚ Sanguisorba vulgaris var. verrucosa (Link ex G. Don) Pau
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité

Sanguisorba verrucosa

Rozšíření: Mediteránní druh, v Evropě se vyskytuje od Portugalska do Itálie (včetně Baleár, Korsiky a Sicílie), pak ještě v Řecku a na Krétě. V severní Africe roste od Maroka až po Egypt, v Asii od Turecka přes Sýrii, Libanon a Izrael až do Jordánska, také na Kypru.

Ekologie: Stanovištěm jsou lesní světliny, otevřená místa v mediteránních křovinách, pastviny, úhory, okraje cest, skalky, písčiny, na různých geologických podkladech. Vystupuje až do nadmořské výšky 2300 m.

Sanguisorba verrucosa

Popis: Vytrvalá bylina, někdy téměř charakteru polokeře, s vícehlavým oddenkem a ne vždy zcela zřetelnou růžicí listů; lodyhy jsou olistěné, často větvené, 10–80 cm vysoké, chlupaté. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, přízemní listy nesou 4–11 jařem, lístky jsou přisedlé nebo krátce řapíčkaté, eliptické až téměř okrouhlé, 0,5–2,1 cm dlouhé a 0,3–1,8 cm široké, na bázi klínovité, uťaté až srdčité, lysé nebo chlupaté. Strbouly jsou vejcovité až kulovité, 0,8–2 cm dlouhé a 0,7–1,8 cm široké, na bázi s oboupohlavnými, na vrcholu se samičími květy; češule je obráceně hruškovitá až téměř kulovitá, 2,3–6 mm dlouhá; kališní lístky jsou volné, 3,5–6,2 mm dlouhé, zelenavé; koruna chybí; tyčinky v oboupohlavných květech jsou početné; plodolisty jsou volné, obvykle 2–3. Plody jsou nažky, sotva vyčnívající z češule.

Sanguisorba verrucosa
Sanguisorba verrucosa

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 4. 5. 2017 (Portugalsko, Parque Natural do Douro Internacional, Picote).