Syn.: Sanicula canadensis var. marilandica (L.) Hitchc.
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Sanicula marilandica
Rozšíření: Severní Amerika – vyskytuje se v jižní Kanadě, na severu a východě USA, v oblasti od Newfoundlandu po Britskou Kolumbii a od Alberty po severní Floridu a New Mexico.
Ekologie: Roste ve vlhkých lesnatých oblastech, v mokřinách i na skalnatých svazích. Kvete od června do července.
Popis: Vytrvalá bylina se svazčitými kořeny. Lodyha je 30–60 cm vysoká, přímá, lysá. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, v obrysu okrouhlé, 5–7sečné, 4–20 cm dlouhé, úkrojky jsou obkopinaté až obvejčité, 5–8 cm dlouhé a 1–2 cm široké, někdy víceklané, na okraji hrubě zubaté; lodyžní listy jsou střídavé, přisedlé. Květenství je terminální, v průměru dosahuje 6–15 cm, je vrcholičnatě větvené, s 1–5 větvemi s jednoduchými staženými okolíky na konci větví, okolíky jsou 12–25květé. Kalichy jsou 5četné, korunní lístky rovněž, zelenobílé, 1–2 mm dlouhé. Merikarpia jsou asi 6 mm dlouhá, ostnitá.
Využití: Původní Američané používali tuto rostlinu k léčbě ledvinových onemocnění, revmatismu a kožních neduhů. Obklad vyrobený z kořene byl používán jako antidotum na hadí uštknutí, právě tato skutečnost byla podnětem ke vzniku jednoho z anglických jmen této rostliny – Snakeroot.
Sanicula marilandica
Sanicula marilandica
Sanicula marilandica
Sanicula marilandica
Sanicula marilandica
Fotografovali Karel Bergmann, v červenci 2012 (Kanada, Alberta, Calgary, Weaselhead), Vít Grulich, dne 8. 7. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie, Vancouver Island, Goldstream Provincial Park).