SARCOCORNIA PERENNIS (Mill.) A. J. Scott – slanomil

Syn.: Arthrocnemum perenne (Mill.) Moss ex Fourc., Salicornia perennis Mill.
Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité

Sarcocornia perennis

Rozšíření: Antlantické pobřeží Evropy, v jižní Evropě od Pyrenejského poloostrova až do Turecka, Kanárské ostrovy (Lanzarote, Fuerteventura). Severní Afrika od Maroka do Egypta, až na Sinaj. Východní i západní pobřeží Severní Ameriky, Karibik, snad i Jižní Amerika (Argentina).

Ekologie: Pobřežní saliny, na místech, která jsou během přílivu zalévána vodou. Tvoří rozsáhlé porosty.

Sarcocornia perennis

Popis: Sukuletní vytrvalá rostlina, na bázi dřevnatějící, obvykle 20 cm, výjimečně až 70 cm vysoká, především od báze větvená. Větve jsou lysé, dužnaté, zdánlivě článkované, zelenožluté, listy jsou redukované. Nenápadné čtyřčetné načervenalé květy vyrůstají v paždí listů. Semena jsou jemně chlupatá, s hákovitými výrůstky.

Ochrana a ohrožení: Zařazen do Seznamu ohrožených druhů Kanárských ostrovů jako druh citlivý na narušení biotopu. Chráněným druhem je v Irsku.

Poznámka: Druh je velmi variabilní. Jsou odlišeny dvě subspecie, kromě nominátního poddruhu je to ještě S. perennis subsp. alpina, která roste na vnitrozemských slaniscích, na místech, která v létě vysychají. Na pobřeží roste na stanovištích, která nejsou pravidelně zaplavovana. Často se kříží s příbuzným druhem Sarcocornia fruticosa.

Sarcocornia perennis
Sarcocornia perennis

Fotografováno dne 20. 3. 2006 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Lanzarote, pobřeží jihovýchodně od Orzoly).