Syn.: Clinopodium thymbra (L.) Kuntze, Micromeria thymbra (L.) Kostel., Satureja biroi Jáv., Satureja collina Salisb., Satureja tragoriganum (L.) Tausch, Thymbra hirsuta Pers., Thymbra hirsutissima Vent. ex Pers., Thymus hirsutissimus Poir., Thymus tragoriganum L.
Čeleď: Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité
Satureja thymbra
Rozšíření: Areál se rozprostírá ve východní polovině Středozemí. Roste v Řecku, na Krétě, na ostrovech v Egejském moři, na Kypru, na pobřeží Turecka, Sýrie, Libanonu a Izraele; izolované lokality leží v Libyi a na Sardínii. Údaj ze Španělska vznikl záměnou s jinými druhy.
Ekologie: Roste v suchých křovinách se stálezelenými druhy (macchie), dává přednost vápenci. Najdeme jej od pobřeží až do výšek 400 m n. m.
Satureja thymbra
Popis: Nízký, bohatě větvený, aromatický polokeř vysoký 20–40 cm, tuhé větvičky jsou krátce chlupaté. Listy jsou vstřícné, přisedlé, obvejčité až čárkovitě kopisťovité, 10–15 mm dlouhé a 3–5 mm široké, celokrajné, špičaté nebo zašpičatělé, drsné. Květenství tvoří 2–7 oddálených polokulovitých lichopřeslenů; listence zakrývají kalichy, jsou vejčité, na vrcholu osinkaté, dlouze řídce brvité, celokrajné; kalich je 4–6 mm dlouhý, s kopinatými až osinkatými cípy; koruna je 8–12 mm dlouhá, sytě růžová až červenofialová. Plody jsou elipsoidní, asi 2 mm dlouhé tvrdky.
Využití: Podobně jako jiné druhy saturejek lze tento druh použít ke kořenění pokrmů. V blízkovýchodní kuchyni je součástí kořenící směsi zvané zatar, která je součástí např. pokrmů z luštěnin. Ve Středozemí se místy pěstuje, ve středoevropských podmínkách není dostatečně mrazuvzdorný.
Satureja thymbraSatureja thymbra
Satureja thymbra
Fotografoval Mário Duchoň, dne 15. 5. 2011 (Turecko, Antalya: údolí Gökdere).