Syn.: Saxifraga nervosa Lapeyr., Evaiezoa exarata (Vill.) Rafin.
Česká jména: lomikámen žlábkovitý (Mareček 2001)
Čeleď: Saxifragaceae Juss. – lomikamenovité
Saxifraga exarata
Rozšíření: Hory jižní a střední Evropy, druh je rozšířen v Pyrenejích, Alpách, Apeninách, horách Balkánského poloostrova a Malé Asie, také na Kavkaze. V tomto areálu se rozlišuje několik poddruhů, některé z nich jsou úzce endemické (např. západoalpská S. e. subsp. delphinensis nebo S. e. subsp. carniolica z Julských Alp), jiné jsou rozšířeny na rozsáhlejších územích (např. S. e. subsp. exarata ze Západních Alp, Apenin, Dinarid a hor Balkánu – na našich snímcích).
Ekologie: Roste většinou na skalách a ve skalních štěrbinách, v kamenité suti, některé poddruhy výhradně na vápenci, jiné však i na silikátovém podkladu, a to v pásmu od subalpínského do alpínského stupně (vzácně až do výšky 3 380 m n. m.).
Popis: Vytrvalá bylina s kobercovitým růstem, 2–12 cm vysoká, hustě žláznatá, lodyha přímá, přízemní listy v růžici, klínovité, zastřihované do 3–7 úkrojků, květenství latovité, květy po 3–8, květy 5četné, korunní lístky zhruba 2krát delší než lístky kališní, bílé, vzácně i zelenožluté nebo načervenalé. Kvete od června do srpna. Druh je značně proměnlivý.
Ohrožení a ochrana: Saxifraga exarata patří k chráněným druhům v Itálii, Švýcarsku a Rakousku.
Saxifraga exarataSaxifraga exarata
Saxifraga exarata
Fotografováno dne 21. 6. 2006 (Itálie, Přímořské Alpy, Argentera, svahy pod Colle del Chiapous).