Syn.: Ciliaria merkii Hara, Leptasea merkii (Fisch. ex Sternb.) Kom., Micranthes merkii (Fisch. ex Sternb.) Elven et D. F. Murray, Saxifraga merckii Fisch. in Sternb., orth. var.
Čeleď: Saxifragaceae Juss. – lomikamenovité
Saxifraga merkii
Rozšíření: Druh severovýchodní Asie, vyskytuje se v severní části Japonska (Honšú, Hokkaidó), na východní Sibiři, Kurilských ostrovech a Kamčatce.
Ekologie: Roste na alpínských kamenitých a skalnatých svazích, na březích horských vodních toků, nezřídka na vulkanickém podkladu. Kvete v červenci a srpnu.
Saxifraga merkii
Popis: Vytrvalá bylina vytvářející poduškovité porosty. Lodyha je jen velmi krátká, vystoupavá až přímá, listy vyrůstají v přízemní růžici, jsou kopinaté až široce vejčité, 10–25 mm dlouhé a 4–8(–10) mm široké, někdy na vrcholu nezřetelně trojzubé až trojlaločné, na líci řídce štětinatě chlupaté, na rubu lysé. Květy vyrůstají po 1–5(–8) na vrcholu stvolu 3–10 cm dlouhém, žláznatě chlupatém; listeny jsou drobné, kopinaté; koruna dosahuje 10–15 mm v průměru, kališní lístky jsou široce vejčité, 2–3 mm dlouhé, lysé, na okraji brvité; korunní lístky jsou zhruba dvakrát delší než lístky kališní, okrouhlé, nehetnaté, bílé; tyčinky jsou delší než lístky kališní a kratší než lístky korunní. Plodem je tobolka, 6–7 mm dlouhá.
Poznámka: Částí literatury bývá tento druh vyčleňován k rodu Micranthes, který se vyskytuje především v arktických a alpínských oblastech severní polokoule. Do tohoto rodu bývají řazeny například i Saxifraga nivalis nebo S. occidentalis
Saxifraga merkii
Saxifraga merkii
Saxifraga merkii
Saxifraga merkii
Fotografováno v srpnu 1997 (Japonsko, Hokkaidó, pohoří Taisetsuzan).