Syn.: Saxifraga aizoon Jacq., Chondrosea aizoon (Jacq.) Haw.
Česká jména: lomikamen vždiživý (Presl 1819), lomikamen vždyžilový (Presl 1846), lomikámen vždy živý (Opiz 1852), lomikámen vždyživý (Dostál 1950), lomikámen latnatý (Dostál 1989), lomikámen vždyživý (Kubát 2002)
Slovenská jména: lomikam vždyžilový, lupkameň (Reuss 1853), lomikameň vždyživý (Dostál 1950), lomikameň metlinatý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Saxifragaceae Juss. – lomikamenovité
Saxifraga paniculata
Rozšíření: Ostrůvkovité rozšíření v horách jižní Evropy (Pyreneje, Alpy, hory Řecka), ve střední Evropě se objevuje i v nižších polohách (jako dealpínský prvek), Skandinávie, Kavkaz, východ Severní Ameriky, u nás v Českém středohoří, Českém krasu, na Křivoklátsku a v okolí Prahy, na jižní Moravě, u Štramberka a v Hrubém Jeseníku.
Ekologie: Vyskytuje se na skalách a skalnatých svazích, obvykle na vápenci.
Popis: Vytrvalá bylina, v květu 15–30 cm vysoká, s dužnatě kožovitými listy v rozetě, na líci s jamkami vylučujícími uhličitan vápenatý. Listy jsou obkopinaté, nanejvýš 6krát delší než široké. Koruny bílé, mnohdy na líci červeně tečkované, kvete od června do července. Po odkvětu rozeta odumírá. Druh je velice variabilní ve velikosti i tvaru listů, také v barvě korunních lístků, rozeznává se řada variet a forem. V rámci rodu bývá druh řazen k sekci Euaizoonia.
Poznámka: V kultuře se pěstuje řada zahradních forem a kříženců, oblíbená skalnička.
Ohrožení a ochrana: Lomikámen vždyživý patří k ohroženým druhům naší květeny (C3), z hlediska ochrany podle zákona je řazen dokonce k silně ohroženým druhům (§2).
Saxifraga paniculataSaxifraga paniculata
Saxifraga paniculataSaxifraga paniculata
Fotografováno od 20. 5. do 22. 9. 2003 (Hrubý Jeseník, Velká kotlina a Moravský Krumlov, sv. Florián).