Syn.: Chondrosea aizoon (Jacq.) Haw., Chondrosea paniculata (Mill.) Á. Löve, Saxifraga aizoon Jacq.
Česká jména: lomikamen vždiživý (Presl 1819), lomikamen vždyžilový (Presl 1846), lomikámen vždy živý (Opiz 1852), lomikámen vždyživý (Dostál 1950), lomikámen latnatý (Dostál 1989), lomikámen vždyživý (Kubát 2002)
Slovenská jména: lomikam vždyžilový, lupkameň (Reuss 1853), lomikameň vždyživý (Dostál 1950), lomikameň metlinatý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Saxifragaceae Juss. – lomikamenovité
Rozšíření: Druh vykazuje ostrůvkovité rozšíření v horách jižní Evropy (Pyreneje, Alpy, hory Řecka), ve střední Evropě se objevuje i v nižších polohách (jako dealpínský prvek), rovněž ve Skandinávii, na Kavkaze, ale také na východě Severní Ameriky.
U nás se vyskytuje v Českém středohoří, Českém krasu, na Křivoklátsku a v okolí Prahy, na jižní Moravě, u Štramberka a v Hrubém Jeseníku.
Ekologie: Vyskytuje se na skalách a skalnatých svazích, obvykle na vápenci. Kvete od června do července.
Popis: Vytrvalá bylina, v květu 15–35(–50) cm vysoká, s dužnatě kožovitými listy v rozetě, na líci s jamkami vylučujícími uhličitan vápenatý. Listy jsou obkopinaté, přízemní nanejvýš 6krát delší než široké, přímé nebo dovnitř skloněné. Koruny jsou bílé, mnohdy na líci červeně tečkované. Po odkvětu rozeta odumírá. Plodem je tobolka.
Druh je velice variabilní ve velikosti i tvaru listů, také v barvě korunních lístků, rozeznává se řada variet a forem, odchylky mají někdy charakter pouhých ekomorfóz.
Využití: V kultuře se pěstuje řada zahradních forem i kříženců – je to velmi oblíbená skalnička.
Ohrožení a ochrana: Lomikámen vždyživý patří k ohroženým druhům naší květeny (C3), z hlediska ochrany podle zákona je řazen dokonce k silně ohroženým druhům (§2).
Poznámka: V rámci rodu bývá tento druh řazen k sekci Euaizoonia.
Fotografováno ve dnech 1. 6. a 22. 9. 2003 (Česko, Morava, Moravský Krumlov, sv. Florián).