Syn.: Scirpus tabernaemontani C. C. Gmel., Scirpus glaucus Smith, Schoenoplectus lacustris subsp. creber (Fern.) A. et D. Löve, Schoenoplectus lacustris subsp. glaucus (Sm.) Hartm., Schoenoplectus lacustris subsp. tabernaemontani (C. C. Gmel.) A. et D. Löve, Schoenoplectus lacustris subsp. validus (Vahl) T. Koyama, Schoenoplectus validus (Vahl) A. et D. Löve, Schoenoplectus validus subsp. creber (Fern.) A. et D. Löve, Schoenoplectus validus subsp. luxurians (Miq.) Soják, Scirpus lacustris subsp. creber (Fern.) T. Koyama, Scirpus lacustris subsp. glaucus (Rchb.) Hartman, Scirpus lacustris subsp. tabernaemontani (C. C. Gmel.) Syme, Heleogiton tabernaemontani (C. C. Gmel.) Peterm., Eleogiton tabernaemontani (C. C. Gmel.) Fourr., Cyperus tabernaemontani (C. C. Gmel.) Missbach et E. H. L. Krause, Heleophylax tabernaemontani (C. C. Gmel.) Schinz et Thell, Hymenochaeta tabernaemontani (C. C. Gmel.) Nakai
Česká jména: lestibud sivá (Opiz 1852), skřípinec Tabernaemontanův (Kubát 2002)
Slovenská jména: škripinec dvojbliznový (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Cyperaceae Juss. – šáchorovité
Schoenoplectus tabernaemontani
Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem. Roste v téměř celé Evropě (kromě nejsevernějších oblastí), v severní i jižní Africe, v mírných až subtropických oblastech Asie, v Severní a Střední Americe (až po severní část Jižní Ameriky), v Austrálii, na Novém Zélandu a na pacifických ostrovech. U nás roste roztroušeně v nejteplejších oblastech, jinde velmi vzácně.
Ekologie: Roste na slabě zasolených močálech a březích vod, na mokrých slaniskách a v příkopech. Snáší dočasné vyschnutí. Jeho výskyt zpravidla indikuje vyšší obsah solí v půdě či ve vodě. Kvete v červnu a v červenci.
Schoenoplectus tabernaemontani
Popis: Vytrvalé sivozelené byliny s 50–150 cm vysokou bezlistou lodyhou. Lodyžní pochvy bezčepelné (jen nejvyšší s krátkou čepelí), dole bledě hnědé. Květenství podepřeno listenem, který připomíná pokračování lodyhy. Klásky v kruželu, jednotlivé i svazčité, 3–8 mm dlouhé. Alespoň dolní plevy s purpurovými papilami téměř po celé ploše nebo aspoň v úzkém okolí žebra, u rostlin za plodu často zdánlivě bez papil. Blizny převážně 2. Nažky většinou smáčknuté, s oběma stranami vypouklými nebo jednou stranou vypouklou a jednou ± plochou, bez výrazného hřbetního kýlu.
Záměny: Druhý recentně se vyskytující zástupce rodu Schoenoplectus na našem území je skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris). Tento druh většinou není sivě zelený, má květy zpravidla se třemi bliznami a plody tupě trojhranné s výrazným hřbetním kýlem. Může dosáhnout až třímetrové výšky.
Schoenoplectus tabernaemontaniSchoenoplectus tabernaemontani
Schoenoplectus tabernaemontaniSchoenoplectus tabernaemontani
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu je skřípinec Tabernaemontanův uveden jako druh silně ohrožený (C2b). Ve slovenském Červeném seznamu je druh uveden jako potenciálně zranitelný (NT).
Poznámky: Druh byl pojmenován podle německého botanika J. T. Tabernaemontana.
Schoenoplectus tabernaemontani má patrně nejdelší vědecké jméno v naší květeně (spolu s Calamagrostis pseudophragmites a Orobanche artemisiae-campestris). Rekordmanem v délce jména v květeně světové je patrně druh Ornithogalum adseptentrionesvergentulum.
Schoenoplectus tabernaemontani
Fotografováno dne 26. 6. 2011 (Trkmanský Dvůr) a 27. 6. 2011 (slanisko Novosedly).