Gotthilf Heinrich von Schubert se narodil dne 26. dubna 1780 v saském Hohenstein-Ernstthalu, zemřel 30. června 1860 v bavorském Laufzornu. Německý lékař, přírodovědec, profesor v Mnichově.

Naturgeschichte des Pflanzenreichs

Jeho otec byl pastorem, když v roce 1799 ukončil školní docházku, začal studovat teologii, avšak záhy přešel na medicínu v Lipsku. Po dokončení studií působil jako praktický lékař v Altenburku. V roce 1805 se přestěhoval do Freiberku, kde navštěvoval přednášky z geologie a mineralogie. V roce 1809 byl ředitelem nově zřízené střední školy v Norimberku, v roce 1816 ho zaměstnal velkovévoda Ludwig von Mecklenburg-Schwerin jako učitele pro své děti. Pak se stal profesorem přírodopisu v Erlangenu a v roce 1827 se byl jmenován profesorem přírodopisu v Mnichově. V letech 1836–37 podnikl studijní výpravu do Palestiny, kde sbíral přírodniny.
Kromě medicíny se zabýval odborně i historií, stejně tak biomagnetismem, jasnovidectvím a sny – proslavil se dílem Die Symbolik des Traumes (1814), které mělo vliv dokonce i na S. Freuda a C. G. Junga. K dalším jeho dílům z této oblasti patří například Die Geschichte der Seele (1830) nebo Lehrbuch der Menschen- und Seelenkunde (1842).
Kromě těchto prací ale vytvářel i školní učebnice přírodopisu, v mnoha vydáních vyšla jeho učebnice Lehrbuch der Naturgeschichte für Schulen und zum Selbstunterricht, je také autorem Lehrbuch der Naturgeschichte für den ersten Unterricht (1823, pak ještě asi 19 vydání), Lehrbuch der Sternkunde für Schulen und zum Selbstunterrichte (1831), Naturgeschichte der Vögel in Bildern (1841), ale třeba i Allgemeine Naturgeschichte, oder Andeutungen zur Geschichte und Physiognomik der Natur (1826), Die Geschichte der Natur (1835–37) a dalších.
Na základě jeho úspěšných učebnic vzniklo třídílné dílo Naturgeschichte des Tier-, Pflanzen- und Mineralreichs in kolorierten Bildern nebst erläuterndem Texte für Schule und Haus. Botanická část vyšla několikrát, první vydání z roku 1854 přepracoval Christian Ferdinand Hochstetter (1787–1860), kniha nesla titul Naturgeschichte des Pflanzenreichs in Bildern. Nach der Anordnung des allgemein bekannten und beliebten Lehrbuchs der Naturgeschichte von G. H. v. Schubert. (Stuttgart, Eßlingen, Schreiber & Schill 1854; 2. vydání 1865). Obsahovala 52 dvoustránkových tabulí ručně kolorovaných litografií. Na přepracování třetího (1884) a čtvrtého vydání (1887) této knihy se podílel pražský univerzitní profesor Moritz Willkomm (1821–95) – kniha vyšla pod názvem Naturgeschichte des Pflanzenreichs nach dem Linnéschen System.
Ilustrace z tohoto díla patří do klasického fondu botanických vyobrazení poloviny 19. století. Tyto ilustrace byly použity i pro český Přírodopisný atlas rostlinstva z roku 1865 (2. vydání – 1873), který opatřil výkladem L. Čelakovský, najdeme je i v knize Pavla Jehličky s názvem Rostlinopis v obrazích z roku 1875. No a aby to nebylo málo, tak úplně stejné kresby najdeme i v Atlasu rostlinstva pro školu i dům od J. Velenovského z roku 1886. Takže právě u těchto obrázků vyrůstaly i naše babičky! Můžeme poznamenat, že naši pradědečkové si při výchově svých dcer s originalitou ilustrací jejich učebnic příliš hlavu nelámali – jediná předloha byla zdrojem klidně pro tři zcela samostatné knihy. A dokonce ani milým českým vlastencům nevadilo, že se jednalo o předlohu německou.

Standardní zkratka Schubertova jména používaná v literatuře je SCHUB.
Naturgeschichte des Pflanzenreichs in Bildern