Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité; Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Schweinfurthia imbricata
Rozšíření: Nevelký areál se rozkládá na Arabském poloostrově na pobřeží Ománského zálivu a na ostrově Masirah. Převážná většina lokalit leží v Ománu, ale přesahuje i do Spojených srabských emirátů.
Ekologie: Stanovištěm jsou písčité nebo štěrkovité svahy, dna periodických toků (vádí), často s řídkými porosty Acacia tortilis. Vystupuje do nadmořské výšky 650 m.
Schweinfurthia imbricata
Popis: Jednoletá bylina s větvenými, vystoupavými, v mládí bíle chlupatými lodyhami až 15 cm dlouhými. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, od lodyhy vodorovně odstálé, mnohem delší než internodia; čepel je vejčitá až téměř okrouhlá, poněkud dužnatá, šedomodrá, krátce bíle chlupatá, na bázi obvykle klínovitá, celokrajná, na vrcholu zaokrouhlená, někdy s nasazenou špičkou. Krátce stopkaté květy vyrůstají jednotlivě z paždí listů; kalich je dvoupyský, bíle chlupatý, horní cíp je vejčitý, ostatní jsou kopinaté; koruna je šklebivá, asi 1 cm dlouhá, bělavá, žlutavá nebo narůžovělá, výrazně růžově žilkovaná, horní pysk je dvoulaločný, mozolky na dolním pysku jsou sytě růžové až karmínové, s žlutými skvrnami, odstále chlupaté, ostruha není vyvinuta; tyčinky jsou 4, dvojmocné; gyneceum tvoří dvoupouzdrý semeník. Plody jsou kulovité, tmavohnědé tobolky, ukryté ve vytrvalém, papírovitém, světle hnědém zbytku kalichu.
Ohrožení a ochrana: V Červené knize Ománu (2015) je druh hodnocen jako blízký ohrožení (NT – near threatened). Většina populací je stále stabilní, ale některé lokality na severním pobřeží zanikají v souvislosti s výstavbou a intenzifikací zemědělství.
Poznámka: Do rodu Schweinfurthia se řadí asi 8 druhů, rozšířených od Egypta a Somálska po západní Indii; nejvíce jich roste na východě Arabského poloostrova – z Ománu je jich známa plná polovina.
Schweinfurthia imbricata
Schweinfurthia imbricata
Schweinfurthia imbricata
Fotografoval Petr Procházka, dne 28. 2. 2014 (Omán, Ad Dakhiliyah, Al Hamra).