Kaspar Schwenckfeldt se narodil dne 14. srpna 1563 v dolnoslezském Gryfově (dnes Gryfów Śląski v Polsku), zemřel 9. června 1609 v hornolužickém Zhořelci (Görlitz). Byl to slezský lékař a nejvýznamnější osobnost slezské přírodovědy přelomu 16. a 17. století, výsledky jeho práce ovlivňovaly vývoj botanického bádání ve Slezsku po dalších 200 let. Jeho práce o flóře Slezska z roku 1600 je pravděpodobně nejstarší novověkou regionální květenou Evropy. Zajímal se i o zoologii.

V roce 1579 se zapsal na filozofii do Lipska, kde získal titul bakaláře. Chtěl studovat medicínu, předtím ale ještě vykonával medicínskou praxi u lékaře Jakuba Weckera. Na univerzitu do Basileje se vypravil v roce 1585, cestou však onemocněl. Traduje se, že o nemocného Slezana se staral v té době už profesor řečtiny na basilejské univerzitě Gaspard Bauhin, pozdější velevýznamný botanik. Údajně právě díky péči Bauhinově brzy vyzdravěl a mohl nastoupit na univerzitu ke studiu farmakologie. Jeho disertační práce nesla název Thesaurus pharmaceuticus medicamentorum omnium fere facultatae et preparattones contines ex probatissimis auctoribus collectus a obsahovala i soupisy léčivých rostlin, které jsou seřazeny podle částí rostlinných těl používaných v tehdejší farmakologii, následně i podle tehdy v medicíně zásadních kvalitativních stupňů vlastností rostlin, nakonec i podle použití u konkrétních neduhů a nemocí. Nechybí ani část o výrobě medikamentů. V roce 1587 se vrátil zpět do rodného města, kde se záhy stal městským lékařem. Avšak v roce 1596 přijal nabídku lékařského místa v Jelení Hoře.
V roce 1600 (a také v roce 1601) vyšel jeho pro dějiny botaniky zásadní spis s názvem Stirpium et fossilium Silesiae catalogus, který přináší – mimo jiné – i soupis květeny Slezska, a to jak květeny plané, tak zahradní. Není to jen pouhý seznam druhů, jsou zde naznačeny i popisy rostlin, někdy i jejich použití v lékařské praxi, což spojuje tuto práci ještě se starými herbáři z 16. století. Avšak objevují se tu i přesnější údaje o výskytu rostlin na přírodních lokalitách, což je prvek výsostně moderní, už ryze botanický. Jedná se o jednu z naprosto nejstarších, snad dokonce rovnou nejstarší evropskou prací pojednávající o regionální květeně. První práce popisující květenu italské hory Monte Baldo od Giovanniho Pony (Plantae seu Simplicia, ut vocant, quae in Baldo Monte et in via ab Verona ad Baldum Montem reperiuntur cum iconibus) spatřila světlo světa až v roce 1601, Bauhinova práce Catalogus plantarum circa Basileam dokonce až v roce 1622. Čechy si musely na podobnou práci počkat až do konce 18. století. Schwenckfeldtova slezská květena zahrnuje zhruba 1449 taxonů rostlin, z nichž planých je asi 898 (uvádí i houby a mechorosty). Pro nás může být samozřejmě kniha o to cennější, že vznikla právě ve Slezsku, tedy v zemi Koruny české.
O tři roky později následovala jeho pozoruhodná zoologická práce Theriotropheum Silesiae. Asi budeme překvapeni, že ke zvířeně Slezska započítal třeba i velblouda a slona – k výskytu velbloudů jednoduše uvedl in Arabia frequens, rara Silesiae, nec nisi aliquando in aulis Principum visitur, u slona najdeme jen strohé Elephanthum vivum Silesia vidit. U leoparda nás může ohromit senzační poznámka o Praze Pragae ad venandum cum aliis bestiis nutritur, u lva dokonce už přímo najdeme zmínku o pražském císařském dvoře aluntur vivi Pragae in aula Imperatoris, podobně u tygra in Aula Imperatoris Romani Pragae alitur cum ceteris bestiis. Je to pravda fauna slezská sešitá tak trochu metodou „co je doma, to se počítá“, ale proč to mít našemu dávnému krajanovi za zlé, vždyť i tyto údaje jsou dodnes určitě zajímavé, v jistém ohledu dokonce jedinečné.
V roce 1605 si otevřel lékařskou praxi ve Zhořelci, o dva roky později vyšla jeho další rozsáhlá práce Hirschbergischen warmen Bades in Schlesien unter dem Riesen-Gebürge gelegen, kurtze und einfältige Beschreibung (1607), tedy dílo pojednávající o minerálních vodách ve Slezských Teplicích, v oblasti slezského Podkrkonoší. V závěru knihy však najdeme i soupis asi 360 léčivých rostlin (legendární druh Caryophyllata alpina minor zde chybí). Ve stejném roce a opět ve Zhořelci vyšla také Schwenckfeldtova menší práce o léčivých pramenem i v českých Teplicích s názvem Thermae Teplicenses.
Vlastnil dosti velkou odbornou knihovnu, jejíž soupis čítá 705 svazků a je uložen ve zhořeleckém archivu (Stadtarchiv Görlitz). Víme bezpečně, že kromě řady lékařských a farmakologických knih vlastnil i několik spisů botanických, k nejpodstatnějším z nich patří Matthiolův spis Opera, quae extant omnia hoc est commentarii in libros Pedaci Dioscoridis anazarbei de medica materia, dále práce Aromatum, et simplicium aliquot medicamentorum apud Indos nascentium historiae, rovněž spis Annotationes in Pedaci Dioscoridis de medica materia německého lékaře Valeria Corda, samozřejmě i Clusiův spis Caroli Clusii Atrebatis Rariorum aliquot stirpium per Pannoniam, Austriam, et vicinas quasdam provincias observatarum historia i jiné. Literaturu zemědělskou zastupovalo například dílo Libri De re rustica M. Catonis lib. I, M. Terentii Varronis lib. III, L. Iunii Moderati Columellae lib. XII, eiusdem De arboribus liber separatus ab aliis, Palladii lib. XIIII (1533).

Je nepochybné, že Schwenckfeldt neopisoval jen staré literární údaje – v drtivé většině neměl odkud – rostliny studoval na jejich přirozených stanovištích. Svědčí o tom mimo jiné celá řada geografických údajů u jednotlivých rostlinných druhů – některé z nich uvádíme níže. Jistě jej velmi zaujaly Krkonoše (Obří důl, Sněžné jámy, prameny Labe, údolí Úpy a Mumlavy, Žacléř, hrad Chojnik – uváděl u nich český název Horkonoss), ale najdeme u něj i zmínky o rostlinách z jeho rodiště a okolí (Greiffenberg, Gryfów Śląski a Greiffenstein, hrad Gryf, 6 km jižně od Gryfova), Jelení Hory, Ostrzyce Proboszczowické v Kačavských horách, Jizerských hor, Wałbrzychu, Lehnice, Svídnice, Zelené Hory, ba i z okolí Vratislavi, Krnova a Karpat, také dokonce z okolí hornolužického Zhořelce.
Důvod, proč se v oblasti Krkonoš objevuje více lokalit z české strany hor, lze částečně vysvětlit změnami hranic mezi Čechami a Slezskem: mapa Gottfrieda Köhlera z přelomu 17. a 18. století zobrazuje celý masiv Sněžky na území Slezska, stejně tak labské prameny a Čertovo návrší, dokonce ještě Schubarthova mapa Javorského knížectví z roku 1736 vede hranici od Sněžky na západ po Bílém Labi a Mumlavě – Harrachov zde leží ve Slezsku. Tehdejší zemská hranice se tedy nekryla s hranicí současnou státní, Slezsko zasahovalo poněkud jižněji. Objevíme ale též záznam o lokalitě až z dalekého českého vnitrozemí (Poděbrady – snad je znal v souvislosti se zdejšími prvními lázněmi, zmiňuje i nedaleký vrch Oškobrh).
Rozhodně významný je i jeho soupis rostlin ve Slezsku pěstovaných (součást spisu Stirpium et fossilium Silesiae catalogus), kromě slavné vratislavské zahrady Scholtzovy tu najdeme záznamy i o některých zahradách dalších, včetně zahrady Schwenckfeldtovy.
Po celé 17. století, ale dokonce i ve století 18. a 19., byl nezřídka citován dalšími botaniky, jeho údaje byly většinou stále hodnoceny jako relevantní. Nicméně byly podrobovány i kritice (např. Bauhinův názor na Schwenckfeldtovu klasifikaci rodu Fraxinus). Rozhodně dosud platí, že Schwenckfeldt je skutečně pozoruhodným novověkým přírodovědcem, který svým dílem ovlivnil několik dalších generací botaniků.

Kaspar Schwenckfeldt

Následující soupis si neklade za cíl vyjmenovat všechny druhy z jeho botanického spisu, u kterých se nachází bližší označení lokality. Může prozatím sloužit jako ukázka jeho stylu při uvádění přesnějších lokalit. Záměrně zachováváme původní změní jmen rostlin, jejich převod k současným druhů je v některých případech nutno chápat s určitou rezervou.

ČECHY
Obecně
Cerinthe maior (Cynoglossum montanum maius) – in vineis Boiemiae
Eryngium vulgare – in asperis campestribus, incultis Boiemiae, apud Silesios non ita frequens
Eryngium nothum – in vineis Boiemiae passim
Gentiana angustifolia pulcerrimo flore – In pascuis et pratis Boiemiae copiosissime
Gentiana cruciata – tum pratis siccioribus maxime Boeimiam versus
Viscum – nascitur in Abiete et Quercu quamuis rarius. Abundat in sylvis Boiemiae

Poděbrady a okolí
Absinthium ponticum – copiosissime in Boiemiae apricis ad Poidebradum luxuriant
Chamaedrys vera – in Boiemiae asperis collibus, in monticulis ad Poidebradum plurima
Daucus montanum Boiemicus (Seseli montanum ?) – ad Poidebradum in monticulo amoenissimo
Orchis I. (Cynosorchis prior) – circa Poidebrad Boiemiae in monticulo Wosskobr

LUŽICE
Zhořelec
Pyrola frutescens – in montibus et sylvis vastis Gorlicensibus ad fines Silesiae

SLEZSKO
Bolesławiec (Bunzlau)
Vaccinium rubrum – circa Boleslaviam et Saganum plurimum

Gryfów Śląski a okolí (Greiffenberg, Greiffenstein)
Allium ursinum – in sylvis umbrosis montium. Ad arcem Greiffenstein, sub fagis et fraxinis
Apium montanum (Peucedanum austriacum ?) – abundae prope Gryphibergum in pratis ad Quissum fl.
Fraxinus frugifera – ad arcem Greiffenstein
Glaux exigua – herbula exigua circa Gryphibergam secus itinera solo sabuloso reperta
Gratiola – in paludibus exiccatis ad Quissum fluvium abunde crescit infra Neumburgam Coenobium
Millefolium palustre – ad ripas Quissum fl.
Horminum sylvestre II. – ad moenia Gryphibergae
Pulmonaria gallica I. – circa Gryphibergam im Lindwalde, ad Quissum fluvium
Ranunculus praecox luteus – inter Fumarias bulbosas ad arcem Greiffenstein

Gussmansdorff (Gościszów?)
Brassica syl. napifolia – inter segetes in Gussmansdorff
Caryophyllus sylv. V. (Lychnis syl.) – petrosis et asperis in Gussmansdorff nascitur

Chojnik (Kynast)
Damasonium angustifolium album – in montibus iuxta castrum Kynast
Sedum maius montanum (Cotyledon 2. montanum) – ad saxa sub castro Kynast

Jelení Hora a okolí
Aconitum caeruleum – in pratis ad Boberum agri Hirsbergii
Adianthum furcatum – in territorio Hirsbergensi frequens
Aegopogon sylvarum – ad Zacum et Quissum fluvios nascitur
Alliaria – ad ripas etiam Boberi, Salicetis
Bursa pastoris minor – agri Hirsbergensis
Camelina II. (Myagris turcicum) – multa inter segetes arenosas Hirsbergensis agri
Meum silesiacum palustre – territorii Hirsbergensis frequens
Nappelus minor – ad Boberum fluvium
Rubus idaeus fructu candido (errata) – rarius occurrit in montanis territorii Hirsbergensis
Thalictrum luteum – in pratis agri Hisrsbergensis udis et riguis

Jizera
Angelica alpina I. (Angelica Silesiaca maxima) – ad ripam Iserae
Cirsium montanum II. – ad ripam Iserae fluv.

Karpaty
Phyllitis (Lingua cervina) – ad Carpathum Marcomannorumque montes umbrosis udisque saxis quovis Anni tempore viret. In Riphaeis non item, nisi in Acuto monto monte et parietinis puteorum.

Krkonoše
– povšechně hory (jen pro příklad, nemusí se jednat o Krkonoše):
Acer major – arbor est alta montibus propria
Acetosa alpina – ad rivulos montium altissimorum
Alsine alpina – in iugis montium
Caltha alpina – luxuriat passim in pratis humidioribus montium
– Krkonoše obecně:
Caryophyllata alpina lutea – in summis duntaxat Suditorum iugis herbidis, solo laeto; veluti ad Gigantaeum
Caryophyllata alpina minor (Sanicula alpina, Cortusa) – humidis et umbrosis Sudetorum convallibus
Cerasus montana racemosa – sectatur ripas fluviorum in Sudetis
Cirsium montanum I. – passim altis Suditorum pratis
Filipendula montana (Alectorolophus I. – tj. Pedicularis) – in montibus: circa giganteum Iulio floret
Lactuca sylvarum purpurea – in montium Suditorum
Lonchitis aspera maior – in altissimis Suditorum asperis
Pulsatilla nivea alpina – in celsis Suditorum iugis
Rhodia radix – plurima in altissimis Suditorum rupibus saxosis
Sanicula alpina – in praeruptis Suditorum
Vaccinium palustre (Erica baccifera) – montium Suditorum passim luxuriat
– přesnější krkonošské lokality:
Allium alpinum – Riesengrund, Schneegruben
Bistorta alpina maxima – Albis fontes Schneegruben
Gentiana punctato flore – amat petrosa et humida altissimorum montium loca: veluti in Schneegruben
Gentiana silesiaca maior niveo flore – in valle Gigantum ad Oupam fluvium
Juniperus alpina fruticans – ad fontes Albis
Orchis dactylitis montana IV. (Satyrium alpinum) – nonnisi in summis Suditorum herbidis iugis Augusto reperitur, veluti ober den Schneegruben
Polygala mattioli – circa Schatzlarium
Porrum alpinum – in convallibus Oupae et Mumelae
Ranunculus alpinus luteus globosus – in valle Gigantum
Ribes insipidum – circa Gigantaeum im Pappelgrunde

Krnov (Jägerndorf)
Larix – abundant Larice Sudetes in Baronatu Iegerdorfensi

Książ (Fürstenstein)
Ulmus montana – ad arcem Fürstenstein

Ostrzyca Proboszczowicka (Probsthainer Spitzberg)
Orchis V. (Testiculus minor odoratus) – veluti in Probsthan sub acuto monte

Strzegom
Caryophyllus sylv. II. – in monte D. Georgii ad Stregomium
Cistus humilis germanicus I. – in monte D. Georgii ad Stregomium
Gentiana angustifolia pulcerrimo flore – circa montem D. Georgii ad Strigam (In pascuis et pratis Boiemiae copiosissime)
Hieracium XIII. – in monticulo D. Georgii ad Stregomium

Svídnice
Scorzonera – circa Svidnicium

Świerzawa (Schönau) nebo snad Chełmiec (Hochwald)
Solanum montanum – umbrosa et opaca sectatur montium loca, velut in Hochwalde, non longe a Schoenovio

Talckenstein (u Lemberka)
Conyza maior – in Talckenstein am Lehnberge

Vratislav
Buglossum germanicum – circa Vratislaviam
Caryophyllus sylv. VI. – prata aridiora agri Lignicensis et Vratislavensis
Catanance (Eruum syl.) – circa Vratislaviam
Iuncus palustris floridus – circa Vratislaviam
Psyllium perenne – sabulosis et incultis arvis agri Vratislaviensis
Rosa arvina – circa Vratislaviam
Scabiosa lutea – ducatus Vratislaviensis et Svidnicensis
Scordium – circa Vratislaviam frequens
Sideritis I. – circa Grünbergam et Vratislaviam

Wałbrzych-Rysinowa (Reussendorf)
Gentiana fugax polyanthos – ad Landeshuttum in pago Reussendorf multa autumno

Złotoryja
Asclepias (Vincetoxicum) – velut ad Goldbergam et montem Acutum, Zabothum et alia loca

Zottenberg (u Svídnice)
Astragalus arvensis (Pseudapios) – in agris frumentaceis sub Zabotho monte