Syn.: Chionodoxa luciliae Boiss., Chionodoxa gigantea Whittall, Chionodoxa grandiflora Wore ex Wilks et Weather
Česká jména: modřenka očkatá (Nauman 1946), modřenka zářící (Dostál 1950), ladonička bělomodrá (Dostál 1989), ladoňka zářící, ladonička modřenka, ladoňka bělomodrá, modřenka zářící (Kubát 2002), ladoňka velkokvětá, ladonička velkokvětá (Štěpánková 2010)
Slovenská jména: modravka žiarivá (Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Asparagaceae Juss. – chřestovité; Hyacinthaceae Batsch – hyacintovité
Rozšíření: Domovem ladoňky zářící jsou pohoří Anatólie v Turecku. V ČR je pěstována v zahradách a parcích, snad i zplaňuje.
Ekologie: Ve své domovině roste v horských oblastech, ve výšce od 900 do 2 100 m n. m. V kultuře se jí daří na polostinných stanovištích v lehké humózní a během vegetace dostatečně vlhké půdě. Je velmi přizpůsobivá.
Popis: Rostlina dosahuje výšky 10–15 cm, cibule je kulovitá, bílá. Listy jsou přízemní, úzké, dužnaté a lesklé. Na stvolu jsou nejčastěji jeden až čtyři květy, květenství je jednostranné, květy jsou zářivě modré s variabilní bělavou skvrnou uprostřed, šestičetné, korunní lístky v dolní 1/4 vzájemně srostlé, pestík je zcela zakrytý. Kvete v březnu a dubnu. Plod je trojpouzdrá tobolka s okrouhlými semeny s masitým olejovitým přívěskem, který je potravou pro mravence.
Ohrožení a ochrana: Chionodoxa luciliae (tedy Scilla luciliae) je uvedena v seznamu přísně chráněných druhů Bernské úmluvy.
Poznámka: Pěstuje se v našich zahradách už zhruba sto let. Byly vyšlechtěny odrůdy v barvě modré, sytě a světle růžové a světle fialové s typickým bílým očkem, které mají květenství až s 10 květy. Oblíbená je i varieta ´Alba´ s bílými květy. Za příznivých podmínek se rostlina rozmnožuje samovýsevem. Semena jsou často roznášena mravenci.
Fotografováno ve dnech 21. 3. 2007 a 12. 3. 2008 (rostliny pocházejí z kultury).
