Syn.: Scilla clusii Parl., Scilla hemisphaerica Boiss., Scilla peruviana L., Melomphis peruviana (L.) Raf., Hyacinthus peruvianus (L.) Vilm., Loncomelos purpureum Raf., Basaltogeton peruvianum (L.) Salisb.
Čeleď: Asparagaceae Juss. – chřestovité; Hyacinthaceae Batsch – hyacintovité
Oncostema peruviana
Rozšíření: Druh západního Středozemí – vyskytuje se v oblasti od Portugalska až po Sicílii a Maltu, v Africe zasahuje až do severního Egypta, byl introdukován i na makaronéský ostrov Tenerife.
Ekologie: Roste na vlhčích humózních loukách a pastvinách, ve světlých lesích i křovinách, také v okolí lidských sídel a podél cest.
Oncostema peruviana
Popis: Vytrvalá cibulovitá bylina, 20–50 cm vysoká. Její cibule má průměr až 8 cm. Přízemní listy jsou řemenovité, 40–60 cm dlouhé a 1–8 cm široké. Mají brvitý okraj. Květenství je hustý chocholík 5–20 cm široký, který je složený ze 20–70(–100) květů. Ty jsou polokulovitě směstnány na krátkém tlustém stvolu. Květy jsou pravidelné, 6četné, korunní lístky jsou na vrcholu tupé, dlouhé 5–13 mm, modré až fialové (zřídka bílé) barvy. Prašníky jsou žluté, plodem je tobolka. Vykvétá v březnu až červnu.
Využití: Oblíbená okrasná trvalka, v klimatických podmínkách střední Evropy však vyžaduje ochranu v zimních měsících, u nás se proto pěstuje převážně jako kbelíková rostlina.
Poznámka: Původ této rostliny jako první řešil C. Clusius ve svém spisu Rariorum plantarum historia (Antverpy 1601). Uvedl zde, že rostlina byla ex Peruano orbe delatum, samotný Clusius ji poznal v roce 1592 a pojmenoval ji Hyacinthus stellatus Peruanus. Na její „americký původ“ pak poukazoval i C. Bauhin v Pinax Theatri botanici (Basilej 1623) – uvádí ji pod jménem Hyacinthus indicus, Hyacinthus stellatus Peruanus a odkazuje přitom na Clusia. Linné měl již ve věci původu tohoto druhu jasno, sám napsal, že pochází z Lusitánie, ponechal jí však jméno blízké Clusiovu popisu. Ve skutečnosti bylo oním Peru jen jméno lodi, která tehdy tuto rostlinu z jihu Evropy přivezla.
Dříve býval tento druh řazen k rodu Scilla, v zahradnické literatuře toto jméno dosud přetrvává.
Oncostema peruviana
Oncostema peruviana
Oncostema peruviana
Oncostema peruviana
Fotografovali Eva a Karel Rencovi, dne 12. 5. 2011 (Španělsko, pohoří Sierra de Grazalema).