Syn.: Scilla siberica Haw., Scilla sibirica hort.
Česká jména: skila (Presl 1819, Presl 1846, Opiz 1852), skyla (Sloboda 1852), ladoňka (Čelakovský 1879), ladoňka nící (Polívka 1912), ladoňka sibiřská (Dostál 1950), ladoňka nicí (Dostál 1989), ladoňka sibiřská (Kubát 2002), blankytka sibiřská, ladoňka sibiřská (Štěpánková 2010)
Slovenská jména: ladona (Reuss 1853), scila sibírska (Dostál 1950), scilovka sibírska (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Asparagaceae Juss. – chřestovité; Hyacinthaceae Batsch – hyacintovité
Othocallis siberica
Rozšíření: Původním tento druh není na Sibiři (jak by se mohlo zdát podle druhového jména), ale na jižní Ukrajině, ve střední části evropského Ruska (především v černozemních oblastech), na Kavkazu, v Malé Asii a Íránu. Byl zavlečen i do Severní Ameriky, především do severovýchodní části USA a na jihovýchod Kanady. U nás se pěstuje běžně v zahradách a parcích, často zplaňuje.
Ekologie: V oblastech původního rozšíření roste v listnatých lesích, v lesních lemech a křovinách, u nás se s ní můžeme setkat v blízkosti lidských sídel a zahrad, podél cest a plotů. Kvete od března do dubna.
Popis: Vytrvalá bylina, 5–20 cm vysoká. Stvol je přímý, smáčknutý nebo rýhovaný, listy vyrůstají po 2–3 z jedné cibule, jsou páskovité, žlábkovité, na vrcholu kápovité, sytě zelené. Květenství je 1–2(–5)květé, květní stopky jsou nicí, okvětní lístky zvonkovitě skloněné, tmavě modré, vzácně i bílé. Snadno se množí samovýsevem, zatahuje záhy po odkvětu.
Využití: Je to velmi oblíbená zahradní rostlina, u které se cení především brzká doba květu. Vysazuje se do záhonů, často i do trávníků.
Poznámka: Dříve býval tento druh řazen k rodu Scilla (jako Scilla siberica, zahradnická literatura jej nezřídka takto uvádí dosud), avšak od zástupců tohoto rodu se odlišují rostliny z rodu Othocallis morfologickými, embryologickými, karyologickými i molekulárními znaky. Podobné důvody vedly také k vyčlenění některých dalších druhů rodu Scilla například k rodům Prospero (Mediterán a Kavkaz), Nectaroscilla (východní Mediterán), Oncostema (západní Mediterán) a Autonoë (Makaronésie). Naopak je vhodné k rodu Scilla přiřadit všechny druhy rodu Chionodoxa.
Rod Othocallis zahrnuje 15 až 20 druhů z východní části Mediteránu, Kavkazu a jižní části evropského Ruska.
Othocallis sibericaOthocallis siberica
Othocallis siberica
Fotografováno ve dnech 10. 4. 2003 a 17. 3. 2007 (Brno a Praha).

Literatura:
Trávníček B., Duchoslav M., Šarhanová P. et Šafářová L. (2009): Squills (Scilla s. lat., Hyacinthaceae) in the flora of the Czech Republic, with taxonomical notes on Central-European squill populations. In: Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno) 94: 157–205.