Syn.: Cynosurus durus L., Poa dura (L.) Scop.
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Sclerochloa dura
Rozšíření: Jižní, střední a východní Evropa, jihozápadní a střední Asie, severní Indie. Druh byl zavlečen i do Severní Ameriky a Austrálie. U nás se objevuje v teplejších oblastech, především v Polabí, severozápadních Čechách, na jižní a střední Moravě.
Ekologie: Roste na okraji polí, ve vinohradech, podél cest, obvykle na půdách sešlapávaných, suchých, výhřevných, vápnitých, ale i zasolených. Konkurenčně dosti slabý druh.
Sclerochloa dura
Popis: Jednoletá, trsnatá, k zemi přitisklá tráva, šedozelená, stébla jsou poléhavá, 5–15 cm dlouhá, olistěná, listové pochvy jsou dole uzavřené, horní nafouklé, jazýček je krátký, čepel plochá nebo i žlábkovitá, 2–4 mm široká, krátce zašpičatělá, na okraji drsná. Květenství je krátké, jen 1–3 cm dlouhé, strboulovité, jednostranné, klásky jsou jen 6–10 mm dlouhé, 2řadé, 3–6květé, plevy jsou kýlnaté, blanitě lemované, plucha je tupá, podlouhle kopinatá, blanitě lemovaná. Vykvétá od května do června. Obilka je neokoralá.
Ohrožení a ochrana: Tužanka tvrdá je Červeným seznamem hodnocena jako silně ohrožený druh naší květeny (C2b).
Sclerochloa duraSclerochloa dura
Sclerochloa dura
Fotografováno dne 9. 5. 2010 (Hustopečsko, Vrbice).