Syn.: Scleroderma vulgare Hornem.
Čeleď: Sclerodermataceae Corda – pestřecovité
Scleroderma citrinum
Rozšíření: Vyskytuje se v mírném pásmu severní polokoule a v Africe.
Ekologie: Vyrůstá ve skupinách v červnu až listopadu, nejčastěji na písečných půdách – na prosluněných okrajích všech druhů lesů, ale i v parcích a zahradách, v křovinách a na kamenitých stráních.
Popis: Plodnice jsou nepravidelně kulovité až elipsoidní, mají v průměru 3–10 cm. Jsou přirostlé k substrátu svazkem myceliových provázků. V mládí mají nažloutlou barvu, později špinavě okrovou. Pokožka (okrovka) je silná 1,5–5 mm, ztuha kožovitá, v dospělosti na temeni nepravidelně rozpukaná do drobných políček, naspodu téměř hladká. Vnitřek teřichu je v mládí tuhý a bílý, postupně se zbarvuje do modrofialové barvy, je protkaný bílými vlákny neplodného pletiva. Po dozrání se rozpadne na tmavě zelený prach, který uniká otvorem v temeni plodnice. Výtrusy jsou kulovité, síťovitě ostnité, mají černohnědou barvu a velikost 7–15 µm. Chuť je mírná, vůně příjemně houbová.
Scleroderma citrinumScleroderma citrinum
Záměny: Pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum) se liší tím, že na spodu má výraznou sterilní bázi připomínající krátký třeň a tenkou okrovku. Je jedovatý. Velmi podobný, ale menší je pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum) nebo vzácnější druh s drobnými plodnicemi pestřec prášivkovitý (Scleroderma bovista).
Poznámka: Je to jedovatá houba. Ve velmi malém množství se používá jako houbové koření. Po požití většího množství se dostavuje nevolnost, zvracení, někdy i mdloby.
Parazituje na něm hřib příživný (Pseudoboletus parasiticus).
Scleroderma citrinum
Scleroderma citrinum
Fotografováno ve dnech 14. 6. a 2. 7. 2008 (u Roztok) a 5. 7. 2008 (u Sklenařic).