Česká jména: drahušice drobnokvětá (Presl 1846)
Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité

Rozšíření: Středozemí, Makaronésie, země okolo Černého moře. Zavlečen i do Severní Ameriky.
Ekologie: Roste na suchých stráních a svazích, na písčinách, okolo lidských sídel, podél cest, na okraji polí a rumištích.
Popis: Dvouletá až vytrvalá bylina, 20–80(–120) cm vysoká, lodyha vystoupavá až přímá, větvená, ostnitá. Přízemní listy v růžici, až 12 cm dlouhé, lodyžní listy střídavé, peřenodílné až peřenosečné, ostnité, podél střední žilky bělavé. Úbory vrcholové nebo v úžlabí listenů, jazykovité květy žluté, na špičce s 5 zoubky, vykvétají od května do srpna. Plodem je nažka s chmýrem.
Záměny: V centrální části Středozemí se vyskytuje poměrně vzácně ještě jeden vytrvalý druh tohoto rodu Scolymus grandiflorus DESF. Od popisovaného druhu se odlišuje výrazně křídlatou lodyhou a jazykovitými květy pokrytými chloupky. Jednoletý Scolymus maculatus má okraje listů nápadně bělavé.
Využití: Ve Středozemí se pěstuje jako kořenová zelenina, upravuje se podobně jako černý kořen. Květy se údajně používaly k falšování šafránu.



Fotografováno dne 11. 6. 2006 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Gran Canaria, Roque Bentayga).









