Syn.: Scrophularia provincialis Rouy, Scrophularia rutifolia Boiss.
Čeleď: Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Scrophularia lucida
Rozšíření: Východomediteránní prvek. Nejdále na západ zasahuje do jihovýchodní Francie, italské Apulie, dále roste v Řecku (včetně ostrovů, i na Krétě), v Turecku a v Sýrii. Výskyt v dalších územích je sporný.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenité a balvanité, často suťové svahy nebo vyschlá říční koryta. Obvykle roste na vápencích nebo hadcích, vystupuje až do nadmořské výšky 2200 m.
Scrophularia lucida
Popis: Vytrvalá nebo dvouletá bylina, 40–130 cm vysoká; lodyhy jsou lysé nebo v horní části řídce žláznaté, zelené až nachově naběhlé. Dolní listy mají 3–8 cm dlouhý řapík, vyšší listy na lodyze jsou vstřícné, přisedlé, 7–20 cm dlouhé, až 3krát peřenosečné, s podlouhlými až kopinatými, vroubkovanými, zubatými až zpeřenými úkrojky posledního řádu. Bezlisté květenství je složeno z vidlanů, jejich koncové části mají charakter vijanů s 3–15 květy; květní stopky jsou 0,5–1 mm dlouhé; listeny jsou žláznaté, 2–8 mm dlouhé; kališní cípy jsou vejčité až polokruhovité, 1,5–4,5 mm dlouhé, lysé, uzoučce blanitě lemované; koruna je baňkovitá, 4–8 mm dlouhá, obvykle dvoubarevná, horní pysk je hnědonachový, ostatní cípy jsou většinou světlejší; tyčinky jsou 4, pátá je přeměněna na ledvinité staminodium; semeník je dvoupouzdrý. Tobolky jsou kulovité, 4–5 mm v průměru, na vrcholu s nasazenou špičkou.
Poznámka: Rod krtičník (Scrophularia) je na Balkáně a zejména v Malé Asii značně druhově rozrůzněný – jen v Turecku se vyskytuje více než 50 druhů. Jejich taxonomické vztahy jsou dosud namnoze nejasné.
Scrophularia lucidaScrophularia lucida
Scrophularia lucida
Scrophularia lucida
Fotografoval Mário Duchoň, dne 14. 5. 2011 (Turecko, Antalya, kaňon Göynük).