Syn.: Oreosedum brevifolium (DC.) Grulich, Sedum dasyphyllum subsp. brevifolium (DC.) Rouy et Camus
Čeleď: Crassulaceae J. St.-Hil. – tlusticovité
Sedum brevifolium
Rozšíření: Západomediteránní druh, vyskytuje se na Pyrenejském poloostrově, v jižní Francii, na Korsice i v severoafrickém Maroku.
Ekologie: Roste na kamenitých i písčitých svazích, ve skalních štěrbinách, na silikátových horninách, také na starých zdech, společně například s druhy Cytisus multiflorus, Digitalis purpurea, Lavandula pedunculata, Sedum hirsutum, Umbilicus rupestris aj., stoupá až do nadmořské výšky okolo 3000 m. Kvete od května do července.
Sedum brevifolium
Popis: Vytrvalá sukulentní bylina, lysá, zelená, načervenalá nebo i šedavě ojíněná. Báze lodyhy je plazivá, dřevnatějící, až 10 cm dlouhá, větvená, olistěná lodyha je 2–14 cm dlouhá, větvená; sterilní výhony jsou četné, s listy křižmostojnými, seřazenými ve 4 svislých řadách. Listy jsou vejcovité až skoro kulovité, dosahují v průměru 1–2(–3) mm, jsou zelené, načervenalé až nahnědlé, lesklé či ojíněné, lodyžní listy jsou víceméně vstřícné. Květenství je 1–6(–7) cm dlouhé, květy 5četné; kališní lístky jsou vejčité, 0,5–1,5 mm dlouhé, obvykle špičaté; korunní lístky jsou 3–5 mm dlouhé, bílé s načervenalými žilkami; tyčinek je 10–12, prašníky jsou purpurové. Plody jsou lysé měchýřky, 2–3,5 mm dlouhé.
Sedum brevifolium
Sedum brevifolium
Sedum brevifolium
Sedum brevifolium
Sedum brevifolium
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 25. 4. 2017 (Portugalsko, Miranda do Douro, São João das Arribas).