Chráněné území se nachází přímo v obci Semín u Přelouče (okres Pardubice), na zbytku písečného přesypu, který tvoří poměrně výrazný kopec a je téměř celý zastavěn. Chráněny jsou dvě menší nezastavěné plochy v blízkosti bývalého pivovaru.
Semínský přesyp
Důvodem jeho vyhlášení je výskyt kozince písečného (Astragalus arenarius), který byl do té doby považován za vyhynulý. Druh byl na lokalitě objevem 1. 7. 1980 Milanem Markem z Pardubic a vyhlašovací protokol chráněného přírodního výtvoru Semínský přesyp je z 9. 7. 1980. Jedná se tedy pravděpodobně o chráněné území vyhlášené za nejkratší dobu. Dnes jsou kromě Semínského přesypu známy další tři lokality druhu Astragalus arenarius, což rozhodně jeho význam nesnižuje a přehlášení do kategorie národní přírodní památka si rozhodně zaslouží. Je také navržen do soustavy Natura 2000 jako biotopová lokalita s výskytem společenstev ze svazu Corynephorion canescentis.
Semínský přesyp
Rozloha chráněného území je 0,5731 ha a tvoří ho dvě části. Větší část se nachází v severovýchodní části obce a je veřejně přístupná. Menší část se nachází za budovou bývalého pivovaru a je celá oplocená a přístupná brankou na západním straně plochy. Tato plocha je severně exponovaná a její vegetační pokryv je téměř zatažený. V první části je ještě oblast zcela volného písku, kterou obklopují porosty Sedum sexangulare a Corynephorus canescens. Zde se také vyskytují nejzajímavější druhy: Astragalus arenarius, Spergula morisonii, Anthemis ruthenica, Cerastium semidecandrum, Vicia lathyroides, Berteroa incana, Herniaria glabra, Koeleria macrantha, Artemisia absinthium.
Semínský přesyp
V roce 1999 provedlo středisko AOPK v Pardubicích rozrušení a odstranění drnu kultivátorem na území celé NPP. V roce 2000 bylo rozrušení kultivátorem zopakováno v první části NPP. V části za pivovarem bylo provedeno ručně rýčem a motykou. V následujících letech byly zásahy upravené podle aktuálního stavu vývoje vegetace, opakovány až do roku 2005. Od 1. 1. 2005 přešel Semínský přesyp pod správu CHKO Kokořínsko (posléze CHKO Železné hory) a zarůstá.
Semínský přesyp
V první části, která je veřejně přístupná, je situace lepší, protože na volném písku si rády hrají děti a okolí je zraňováno chůzí nebo jízdou na kole. Druhá část je výrazněji zarostlá a v okolí stromů a keřů jsou i velké polštáře mechorostů, roste zde především Rhytidiadelphus squarrosus, který je důkazem toho, že místa jeho výskytu jsou dostatečně vlhká. V této části, která je severně exponovaná, by bylo potřeba vykácet všechny stromy (i za hranicí NPP), protože lokalitu stíní a umožňují tím i rozvoje mechorostů. V obou částech je nutné obnovit rozrušování povrchu.
Semínský přesyp
Literatura: Prausová, R. (2005): Národní přírodní památka Semínský přesyp. Vč. Sb. Přír. – Práce a Studie, 12: 185–6.
Fotografováno dne 23. 4. 2010.