Syn.: Sempervivum glaucum Ten., Sempervivum schottii Baker, non C. B. Lehm. et Schnittsp., Sempervivum andreanum Wale, Sempervivum arvernense Lecoq et Lamotte, Sempervivum alpinum Griseb. et Schenk
Česká jména: netřesk (Černý 1517), netřesk větší (Hájek 1562), netřesk obecný (Presl 1819, Presl 1846, Opiz 1852), netřesk obecný, hromotřesk (Sloboda 1852), netřesk střešní (Čelakovský 1879, Polívka 1912, Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: netřesk střechový, dachovec, tučný mužík, rojník (Reuss 1853), netresk strechový (Novacký 1936), skalnica strechová (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Crassulaceae J. St.-Hil. – tlusticovité
Sempervivum tectorum
Rozšíření: Původním je druh v horách jižní Evropy, vyskytuje se v Pyrenejích, horách střední Francie, Juře, Alpách, Apeninách a Dinaridech. Pěstuje se v zahradách celé Evropy i Severní Ameriky, místy zplaňuje.
Ekologie: Roste na suchých a výslunných skalách a kamenných zídkách, v pásmu od pahorkatin až do alpínského stupně. Kvete od června do července.
Popis: Monokarpická bylina, vejčité listy v růžici, která dosahuje až 8 cm v průměru, špičky vnitřních listů směřují ven, z vnitřní strany jsou lžícovitě prohnuté. Listy jsou masité, lysé, na okrajích brvité, na špičce většinou načervenalé, někdy až celé červenofialové. V paždí dolních listů se vytvářejí dceřiné růžice, jimiž se rostlina rozrůstá do poměrně kompaktních trsů. Květonosná lodyha vyrůstá ze středu růžice, je 20–50 cm vysoká, lodyžní listy jsou vejčitě kopinaté, až 4,5 cm dlouhé a 1,5 cm široké, na bázi zaokrouhlené. Květenství tvoří vijany o 5–15 květech, květy 12–16četné, miskovité, korunní lístky čárkovité, růžové až červenofialové. Plodem je vejcovitě kopinatý měchýřek. Po odkvětu rostlina odumírá. Druh je značně variabilní, rozlišuje se několik poddruhů.
Ohrožení a ochrana: Netřesk střešní je chráněným druhem v Maďarsku.
Využití: Netřesk střešní je oblíbenou zahradní rostlinou, uplatňuje se jako nenáročná skalnička, v zahradách se objevuje v řadě kultivarů. V minulosti se používal v lidové medicíně (především na popáleniny), listy se přidávaly i do salátů. V Čechách se podle jeho listů věštívala i budoucnost.
Poznámka: Tradovalo se, že do střechy osázené netřesky nikdy neudeří blesk, proto byl také na střechách často vysazován.
Sempervivum tectorum
Sempervivum tectorumSempervivum tectorum
Sempervivum tectorum
Sempervivum tectorum
Sempervivum tectorum
Fotografováno ve dnech 27. 7. 2005 (Brno-Bystrc, Skalky u přehrady) a 7. 7. a 21. 7. 2013 (Hustopečsko, Vrbice).