Syn.: Senecio cicatricosus Baker, Senecio cyclocladus Baker, Senecio petrophilus Klatt
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Senecio canaliculatus
Rozšíření: Endemit Madagaskaru, vyskytuje se v horách střední části ostrova v provinciích Antananarivo, Fianarantsoa a Toliara.
Ekologie: Stanovištěm jsou řídké křoviny, trávníky na mělkých půdách nebo i skalní štěrbiny v nadmořské výšce 1000–2500 m.
Senecio canaliculatus
Popis: Vytrvalý, stálezelený, řídce větvený lysý sukulentní polokeřík, dorůstá výšky 15–60 cm; větvičky jsou na bázi dřevnaté, s jizvami po odpadlých listech. Listy jsou nahloučené na koncích větviček, přisedlé, čárkovité, 1,5–7,5 cm dlouhé a 1,5–3 mm široké, svěže zelené, na průřezu téměř okrouhlé a na svrchní straně mělce žlábkovité, celokrajné, na vrcholu krátce zašpičatělé. Chocholičnatá lata je složená z 3–12 úborů; pod každým úborem bývají 1–2 čárkovité listeny zákrovečku; zákrov tvoří 8–15 kopinatých zákrovní listenů 4–8 mm dlouhých; 8–10 jazykovitých květů je samičích, s žlutými, 6–8 mm dlouhými ligulami; rovněž žluté trubkovité květy jsou oboupohlavné, bývá jich 30–50. Nažky jsou lysé nebo řídce chlupaté, s chmýrem.
Poznámka: Do komplikovaného, pravděpodobně parafyletického rodu Senecio se na Madagaskaru řadí kolem 60 druhů, povětšinou endemických. Další druhy dříve ke starčkům řazené byly vyčleněny do rodů Hubertia a Humbertacalia.
Senecio canaliculatus
Senecio canaliculatus
Senecio canaliculatus
Senecio canaliculatus
Senecio canaliculatus
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 17. 10. 2016 (Madagaskar, Parc national d’Andringitra).