Syn.: Jacobaea cannabifolia (Less.) E. Wiebe, Senecio palmatus (Pall.) Ledeb.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Pochází ze severovýchodní Asie, kde roste v severní Číně, Mongolsku, Koreji a Japonsku, na ruském Dálném východě a zasahuje až na Kamčatku a na nejzápadnější ostrovy Aleut.
Ekologie: Provází vlhké lesní světliny, řidší křoviny a loučky s vysokobylinnou vegetací.
Popis: Vytrvalá bylina, dorůstá výšky (50–)100–150(–200) cm; oddenek je horizontální; lodyhy jsou přímé, nevětvené. Listy jsou střídavé, netvoří růžici a jsou pravidelně rozmístěné na lodyze, dolní za květu odumírají, dolní a střední jsou řapíkaté, na bázi ouškaté, horní přisedlé; čepel je v obrysu vejčitá až kopinatá, 10–30 cm dlouhá a 8–15 cm široká, na bázi klínovitá, hluboce zpeřená nebo až téměř dlanitě členěná, na líci lysá, na rubu řídce chlupatá, úkrojky jsou kopinaté až čárkovitě kopinaté, 3–8 cm dlouhé, špičaté, pod špičkou pilovité; nejvyšší listy jsou trojdílné nebo jednoduché. Úbor tvoří chocholík s 20–50 květy; listeny zákrovečku jsou nejčastěji 2–3, šídlovité; zákrovních listenů je většinou 13, jsou 4–6 mm dlouhé, na špičce zelené; jazykovité květy jsou samičí, v počtu 5(–10), s ligulou asi 1 cm dlouhou, žlutou, trubkovité květy (většinou v počtu 21) jsou oboupohlavné, rovněž žluté. Plody jsou lysé válcovité nažky 3,5–4 mm dlouhé; chmýr je nahnědlý, asi 6 mm dlouhý.
Fotografovala Gabriela Leugnerová, ve dnech 18. a 28. 7. a 3. 8. 2008 (Rusko, Kamčatka, Jelizovskij rajon, severozápadně od města Jelizovo).