Syn.: Jacobaea erucifolia (L.) P. Gaertn., B. Mey. et Scherb., Jacobaea tenuifolia (Jacq.) J. Presl, Senecio autumnalis (Cariot) Gand., Senecio tenuifolius Jacq.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Rozsáhlý areál zahrnuje Evropu od Britských ostrovů a Španělska po sever Řecka a jih Švédska, dále Turecko, Zakavkazí a severní Írán, v Rusku se vyskytuje přes celou Sibiř až do Mongolska a severní Číny. Zavlečen byl i do Severní Ameriky.
V ČR patří k vzácným druhům, nejhojněji roste na jižním úpatí Českého středohoří, ojediněle ve středních a východních Čechách, na Moravě především v údolí Jihlavy u Mohelna, dále u Mikulova, kdysi v Bílých Karpatech a u Štramberka. Na Slovensku roste v panonské části, nejhojněji v Podunajské nížině.
Ekologie: Stanovištěm jsou suché nebo střídavě vlhké louky, písčiny, lesní pláště, úhory, řidčeji i světlé lesy, dává přednost těžším půdám na bazických podkladech.
Popis: Vytrvalá bylina s vodorovným oddenkem a krátkými výběžky; lodyhy jsou přímé nebo na bázi vystoupavé, rýhované, pavučinatě vlnaté nebo až lysé, 30–120 cm vysoké, v horní části prutnatě větvené. Listy jsou střídavé, pravidelně rozmístěné na stonku, řapíkaté, 5–13 cm dlouhé a 2,5–7 cm široké; čepel je v obrysu vejčitá, peřenodílná až peřenosečná, ve střední Evropě bez zveličeného koncového úkrojku; úkrojky jsou víceméně ploché, 1–2 mm široké, často na okrajích zubaté. Úbory o průměru 1,3–1,5 cm skládají chocholičnatou latu; zákrov je široce zvonkovitý, zákrovní listeny jsou pavučinatě vlnaté; samičích jazykovitých květů bývá nejčastěji 13, mají světle žlutou ligulu, trubkovité květy jsou oboupohlavné, také žluté. Plody jsou brvité válcovité nažky asi 2 mm dlouhé, na vrcholu s neopadavým bílým chmýrem.
Záměny: Dosti často se zaměňuje s mnohem hojnějším starčkem přímětníkem (Senecio jacobaea), který se vyznačuje vertikálním oddenkem s listovou růžicí, která však za květu odumírá; listové úkrojky má puchýřkovitě zvlněné a koncový úkrojek alespoň u dolních listů je zveličený. Na většině lokalit u nás se liší také dobou kvetení: starček roketolistý rozkvétá obvykle až v druhé polovině léta.
Ohrožení a ochrana: V ČR je červeným seznamem klasifikován jako druh silně ohrožený (C2b), ve stejné kategorii i zákonem chráněný (§2), na Slovensku patří k druhům potenciálně ohroženým (NT), pod jménem Senecio erucifolius subsp. tenuifolius zde rovněž požívá zákonné ochrany (§).
Poznámka: Zatímco v Panonské nížině (nápadně už na jižním Slovensku) se vyskytují rostliny extrémně úzkolisté, které někteří badatelé označují jako Senecio erucifolius subsp. tenuifolius, v jihozápadní Evropě se místy najdou rostliny s listy jen mělce členěnými. Mezi oběma typy však existují plynulé přechody.
Fotografováno dne 11. 9. 2015 (Kololeč u Třebenic).